Těkavé aromatické sloučeniny jsou toxické a karcinogenní látky představující značné riziko pro člověka a životní prostředí. Jejich nezanedbatelným zdrojem je spalování fosilních paliv či biomasy i další průmyslové procesy. Jedním ze zástupců této skupiny látek je xylen, který může způsobovat neurofyziologické poruchy organismu, poruchy složení krve, či onemocnění dýchacích cest. Adsorpce, tedy záchyt sloučeniny na povrch vhodného materiálu – adsorbentu, je nejčastěji používanou metodou k odstranění těkavých aromatických sloučenin z životního prostředí. Její výhodou je jednoduchost, vysoká účinnost, nízká cena a možnost použít tentýž adsorbent opakovaně. Důležitou třídou látek používaných jako adsorbenty je pyrolytický uhlík a jedním z klíčových parametrů předurčujících pyrolytický uhlík pro toto využití je jeho mikroporozita. Výzkumníci CEETu (z Institutu environmentálních technologií a Centra nanotechnologií) spolu s kolegy z jiných pracovišť představili ve své nové studii způsob přeměny odpadu na užitečný produkt: mikroporézní uhlík vhodný jako adsorbent xylenu byl připraven mikrovlnnou pyrolýzou starých pneumatik. Výzkumný tým se zaměřil také na úpravu odpadu před pyrolýzou a nová studie demonstruje pozitivní vliv přítomnosti iontů draslíku na adsorpci xylenu. Kromě experimentálních analýz bylo k tomuto účelu použito také molekulární modelování provedené na Centru nanotechnologií. Výsledky nové studie byly publikovány v prestižním mezinárodním časopise Carbon.