Centrum nanotechnologií CEET uspořádalo v prostorách auly VŠB – Technické univerzity Ostrava mezinárodní odborný seminář New Energy Solutions for Industry: Scientific Insights, Technological Innovation and the Future of Industrial Energy. Akce unikátním způsobem propojila řešitele strategických projektů REFRESH, MATUR, DMS MEET a CirkArena jejichž součástí jsou odborníci z prestižních evropských univerzit a výzkumných institucí. V rámci odborného programu se věnovali aktuálním tématům, od pokročilých technologií ukládání a získávání elektrické energie s vývojem nových materiálů přes vodík a udržitelnou surovinovou základnu.
Celý seminář slavnostně zahájil ředitel CEET Stanislav Mišák, který ve svém úvodním slově zdůraznil význam materiálového a energetického výzkumu pro posilování odolnosti společnosti v době geopolitických a surovinových změn: „Svět se změnil. Změnilo se geopolitické nastavení a s ním i surovinová politika, která významně ovlivňuje běžný život nás všech – od základních materiálů přes energetiku a dopravu až po průmysl. Výzvy, které jsme si v rámci vědecké komunity nastavili, nabyly mnohem většího významu. Jen na jejich řešení máme méně času. A proto vnímám jako extrémně důležité organizování tohoto typu semináře. Je skvělou platformou pro sdílení zkušeností z oblasti materiálového výzkumu, s jehož pomocí jsme schopni posílit odolnost společnosti. Jsem velmi rád, že se tak děje v rámci projektů REFRESH, MATUR, MEET a CirkArena, které jsou důležité nejen pro naši univerzitu a Moravskoslezský kraj, ale také v kontextu České republiky a Evropy. Pro mě osobně jsou navíc splněním snu, který vznikl před více než deseti lety, když jsem poprvé plánoval strukturu velké vědecké platformy, která se později stala základem projektu REFRESH.“ 
„Mezinárodní výzkumný tým Centra nanotechnologií CEET je aktivní ve všech klíčových projektech pracoviště. Vědecká setkání, kde spojujeme odborné přednášky a praktické workshopy, proto pomáhají nejen zintenzivnit spolupráci napříč tématy projektů, ale také zefektivnit přípravu společných výsledků,” doplnila Gražyna Simha Martynková, ředitelka Centra nanotechnologií.
Budoucnost evropského bateriového průmyslu a udržitelné kompozity
Mezi hlavní zahraniční řečníky patřil Hatem Akbulut ze Sakarya University v Turecku, který se věnoval využití sítotisku při výrobě komponent baterií.
„Současná výroba Li – baterií je v Evropě výrazně dražší než v asijských zemích, které těží z dostupnějších surovin a obrovského know-how. Evropa proto potřebuje vlastní konkurenceschopné technologie. Jedním z řešení může být právě sítotisk. Tuto dobře známou technologii, využívanou například k potisku textilu a papíru, lze adaptovat na výrobu bateriových komponentů. Pomocí speciálně vyvinutých inkoustů lze sítotiskem vyrábět anody, katody i elektrolyty. Sítotisk má velký potenciál také při výrobě pevných baterií (solid-state), které mohou být důležité pro budoucnost evropské elektromobility,“ uvedl Hatem Akbulut.
Na téma pokročilých materiálů navázal Andrea Sorrentino, vědecký ředitel italského institutu Národní rada pro výzkum (CNR), který představil funkční a udržitelné polymerní kompozity pro energetické aplikace. Vedle samotného designu a zpracování těchto materiálů se zaměřil také na jejich cirkularitu a možnosti dalšího využití. 
Nanodrátky a velkovýroba 2D materiálů
Druhý den semináře zahájil Didier Pribat z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS), který se ve své přednášce věnoval nanodrátkům ze silicidu niklu a jejich využití v moderních zařízeních pro získávání a skladování elektrické energie.
„Nanomateriály jsou extrémně důležité pro budoucnost energetických zařízení, ať už jde o solární články nebo baterie. Zajímavé jsou jak jednorozměrné materiály, například nanodrátky, tak dvourozměrné materiály, jako je grafen nebo některé dichalkogenidy přechodných kovů. Všechny mohou najít uplatnění v oblasti ukládání energie,“ zmínil Didier Pribat.
Následně vystoupil Tuğrul Çetinkaya, spoluzakladatel společnosti NESSTEC Energy & Surface Technologies Inc. a profesor na univerzitě v Sakaryi. Ve své přednášce se zaměřil na velkovýrobu dvourozměrných materiálů, jejich vlastnosti a možnosti využití především v oblasti skladování energie a superkondenzátorů. Zdůraznil jejich atraktivitu pro výzkum i průmysl, která vychází zejména z vysoké elektrické vodivosti a velké plochy povrchu. Za jednu z hlavních výzev označil škálování výroby při zachování požadované kvality materiálů, která s rostoucím objemem produkce často klesá.
Nové materiály pro fotovoltaiku a zachytávání uhlíku
Závěrečný den programu přinesl další významná témata spojená s udržitelnou energetikou a ochranou životního prostředí. Martin Foldyna z francouzského CNRS se věnoval novým materiálům a budoucnosti fotovoltaiky, která hraje významnou roli v probíhající transformaci energetiky.
Bart Van der Bruggen z belgické KU Leuven představil hybridní membránové technologie. Zaměřil se na využití membránových systémů pro efektivnější zachytávání uhlíku a následnou obnovu zdrojů. 
Od přednášek k praktickým workshopům
Program však nezůstal pouze u teorie. Odpolední bloky patřily praktickým workshopům, které se konaly přímo v laboratořích CEET, kde účastníci konzultovali experimentální postupy.
Jeden z workshopů vedl i Tuğrul Çetinkaya: „Workshop pro mě byl skvělou příležitostí navázat na moji přednášku a převést teoretické poznatky do praktické roviny. V laboratorní části jsme se zaměřili na praktickou výrobu bateriových článků – od přípravy elektrodových materiálů přes jejich zpracování a řezání až po finální sestavení článku a testování. Cílem bylo jasně ukázat, jak lze výsledky z laboratoře posunout k funkčnímu prototypu a následně k průmyslovému využití.“
Sdílení znalostí jako základ další spolupráce
Seminář podpořil spolupráci týmů zapojených do projektů REFRESH, MATUR, DMS MEET a CirkArena a ukázal význam mezinárodní výměny znalostí při hledání řešení technologických a materiálových výzev. Ty jsou zásadní nejen pro další rozvoj energetiky a průmyslu, ale také pro posilování evropské konkurenceschopnosti a odolnosti.