Každoročního semináře, pořádaného Institutem environmentálních technologií, se letos zúčastnilo 57 vědců z pěti polských, jedné francouzské a tří českých univerzit, a také vědci ze dvou pracovišť Akademie věd ČR.
Po úvodním slově ředitelky IET prof. Lucie Obalové byl zahájen odborný program. První odbornou sekci, které předsedal prof. David Kubička z VŠCHT Praha, zahájil svou přednáškou s názvem Green, blue, grey or white hydrogen prof. Janusz Ryczkowski z Univerzity Marie Currie Sklodowske v Lublinu. Během dopoledních sekcí, z nichž druhé předsedala prof. Agnieszka Ruppert z Technické univerzity v Lodzi, zaznělo dvanáct velmi zajímavých přednášek zabývajících se aktuálními tématy v katalýze a fotokatalýze. Odpoledním sekcím předsedali prof. Nicolas Keller z Univerzity Štrasburg a prof. Janusz Ryczkowski.
„Velmi nás těší, že se ze semináře CzePoCat stala tradice, díky níž se můžeme pravidelně setkávat s našimi kolegy a vyměňovat si nejen vědecké poznatky,“ říká prof. Kamila Kočí, která je hlavní organizátorkou semináře, a dodává, že setkávání je důležité jak pro zástupce z řad profesorů, tak studentů. „Prezentace na mezinárodních konferencích je důležitou zkušeností. Na semináři typu CzePoCat vládne přátelská atmosféra a studenti mají prostor zde vystoupit a představit svá témata před menším publikem. Současně mají možnost zjistit, čím se zabývají další pracoviště a následně pak například přijet na stáž či využít přístrojové vybavení, kterým jejich pracoviště nedisponuje.“
Setkání hodnotí kladně (a s humorem) také prof. Janusz Ryczkowski, který po ocenění všech řečníků zakončil svou sekci slovy: „Rád bych poděkoval Lucii a Kamile a samozřejmě všem jejich kolegům, kteří se podíleli na přípravě letošního semináře, který je už dvanáctý v pořadí. Je mi ctí, že jsme tu opět mohli být. První seminář proběhl pouze ve složení VŠB-TUO a Jagiellonská univerzita, pak si ale naštěstí vzpomněli, že v Polsku jsou i další významná pracoviště.“
Letošní seminář byl finančně podpořen firmou Metrohm, Českou společností chemickou a projektem Velká výzkumná infrastruktura ENREGAT (č. LM2023056).
Text: Tereza Bílková
Foto: Tomáš Sláma