Spolupráce, inovace a udržitelnost: Klíčové výzvy pro českou energetiku

Projekt NCE II s rozpočtem 873 milionů korun, spolufinancovaný Technologickou agenturou ČR v rámci Národního plánu obnovy a evropského Nástroje pro oživení a odolnost, se zaměřuje na vytvoření komplexní strategie pro moderní, nízkouhlíkovou a udržitelnou energetiku. Prostřednictvím jedenácti dílčích projektů reflektuje aktuální geopolitickou a socioekonomickou situaci a usiluje o dosažení klíčových cílů České republiky – snížení emisí skleníkových plynů, dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a zajištění dlouhodobé energetické a surovinové nezávislosti.

„Setkala se zde kritická masa znalostí v oblasti energetiky, pokrývající široké spektrum témat od aktuálních a budoucích výrobních technologií, přes konverzi, přenos a distribuci energie, až po její využití a akumulaci. Tímto se vytváří skutečné národní centrum znalostí, jehož přínos může mít zásadní dopad na energetický sektor, a to jak z technického hlediska, tak jako odborná podpora státní energetické politiky,“ uvedla pověřená konzultantka NCE II a zástupkyně TA ČR Rut Bízková.

Workshop zahájil úvodním slovem hlavní řešitel a ředitel CEET VŠB-TUO Stanislav Mišák. Následně se zaměřil na dílčí projekty, které tvoří základ současného výzkumu v oblasti udržitelné energetiky. Klíčovým tématem byla inovativní řešení pro komunitní energetiku, včetně podpory akumulace a transformace energie. Zmínil výzvy, kterým čelí jednotlivé projekty, zejména snahu vyvíjet technologie, které nejenže neškodí životnímu prostředí, ale také přispívají k lokální energetické soběstačnosti.

Čtvrteční program byl věnován prezentaci výsledků v aplikačních segmentech Konverze energie, Užití a akumulace energie a Přenos a distribuce energie. Představen byl například projekt, který se zabývá vývojem ORC jednotek (Organic Rankine cycle) pro komunitní energetiku a průmyslové využití odpadního tepla. Spolupráce s průmyslovými partnery, jako je Doosan, umožnila vývoj nových technologií, které jsou v pokročilé fázi vývoje a jejich uvedení do praxe je plánováno do konce roku.

„Myslím si, že je velmi důležité, aby se jednotliví účastníci Národního centra kompetence pravidelně setkávali a vyměňovali si nejnovější poznatky, které za dobu svého výzkumu učinili. Právě tato výměna informací umožňuje vzájemný posun v oblasti inovací. Velkou hodnotou těchto setkání je také propojení různých vědních disciplín – multidisciplinární přístup zabraňuje tomu, aby vědci zůstávali uzavření v detailech svého oboru. Vážím si také toho, že se NCE II posouvá i ve strategických otázkách v energetice, což byl i jeden z bodů programu tohoto setkání,“ uvedla zástupkyně Energetického regulačního úřadu Martina Krčová.

Dalším významným tématem workshopu byla problematika odpadového hospodářství se zaměřením na energetické využití odpadů a důrazem na vodík. Technologie plazmového zplyňování odpadů, prezentovaná Tomášem Najserem z VŠB-TUO, představuje řešení pro likvidaci kapalných látek obsahujících perzistentní organické polutanty, které se nacházejí například v delorových olejích a pyrolýzních kapalinách. Navržená technologie umožňuje přeměnu těchto škodlivých látek na využitelné formy energie, což je důležitý krok k udržitelné energetice.

V oblasti energetické akumulace představil Jiří Pospíšil z VUT výpočtová řešení pro vysokoteplotní akumulaci tepla v sypkém prostředí, která by mohla přinést nové možnosti pro ukládání energie ve velkém měřítku. Součástí tohoto výzkumu jsou unikátní simulační nástroje a koncepty aktivních a pasivních akumulátorů tepla.

„Prezentace a diskuze na workshopu pro mě jsou jasným důkazem, že si centrum plně uvědomuje svou roli a význam. Národní centra kompetence nejsou jen o propojení výzkumných organizací a firem, ale především o vytváření přidané hodnoty. Centrum nemá být pouhým souborem jednotlivých projektů, ale entitou, která generuje znalosti a promítá je do strategických rozhodnutí. Cílem je vytvořit platformu, kde mohou veřejná správa, politici a další klíčoví hráči čerpat z hlubokých odborných znalostí. Oceňuji také zaměření na sjednocení výzkumu. Fragmentace výzkumných projektů, kdy různé týmy pracují na podobných tématech bez vědomí o sobě navzájem, je problém, který tento projekt úspěšně překonává. Je zde jasná snaha koncentrovat znalostní bázi na jednom místě, čímž se výrazně zvyšuje efektivita a výsledky jsou lépe využitelné. Toto propojení je v rámci centra nyní více než patrné. Klíčové je však, aby tento přístup sdíleli všichni členové centra, nejen vedení. Každý výzkumník by měl při přípravě svých projektů či výsledků uvažovat o tom, jaký bude mít jejich práce reálný dopad na společnost a energetický sektor jako celek,“ uvedla zástupkyně TA ČR Michaela Němcová.

Výzkumné týmy se také intenzivně věnují vývoji nových technologií pro dekarbonizaci průmyslu. Tým Jana Hrdličky z ČVUT se zaměřuje na alternativní paliva a technologie, které zajišťují kvalitní zpracování odpadních plynů. Cílem je jejich využití v energetice a stavebnictví, a to zejména prostřednictvím vývoje sorbentů pro zachytávání těžkých kovů a dalších škodlivých látek.

Jedním z dalších zajímavých okamžiků bylo představení technologie zachytávání uhlíku, kde se rotační absorbéry (Rotating Packed Beds) ukázaly jako slibné řešení pro efektivní zachytávání CO2. Výzkumný tým pod vedením Jiřího Pospíšila demonstroval, že tento systém je schopen zachytit až jednu tunu CO2 za den, což by mohlo významně přispět ke snižování uhlíkové stopy průmyslu.

„Pro mě byl workshop přínosný hlavně v tom, že se potvrzuje, že NCE II vytváří úžasnou znalostní bázi, která je schopná nejenom vytvářet konkrétní výstupy aplikovatelné v průmyslu, ale i výstupy aplikovatelné i v rámci dalšího strategického plánovaní a rozvoje České republiky v oblasti energetiky. Co považuji za velmi důležité je, aby odborníkům z takovýchto národních center kompetence naslouchala politická reprezentace a využívala jejich znalosti a know-how k nastavení hospodářské politiky České republiky,“ uvedla členka hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje a členka Rady centra Gabriela Nekolová.

Konference byla důkazem toho, jak úzce provázaná spolupráce mezi výzkumnými týmy, průmyslem a dalšími partnery může přinést konkrétní řešení, která mohou změnit tvář energetického průmyslu v České republice, ale i ve světě.

„Od počátku bylo Národní centrum pro energetiku II koncipováno jako znalostní doména inovačního ekosystému tvořeného zástupci veřejné a státní sféry, kteří vytvářejí poptávku po komplexní strategii pro ČR v oblasti udržitelné energetiky a zástupci výzkumné a aplikované sféry, kteří společně vyvíjejí nové metody a technologie jakožto nástroje pro transformaci energetiky závislé na fosilních palivech směrem k energetice udržitelné. Prezentace dílčích projektů v jednotlivých aplikačních segmentech jednoznačně prokázala zodpovědnost všech řešitelů v naplňování cíle komplexní strategie Centra; a to nejen pro oblast technického aplikovaného výzkumu, ale taktéž s uvědoměním si dopadu vyvinutých řešení na oblast socioekonomickou. Co vnímám s největší důležitostí je aktuální stav řešení strategického dílčího projektu, který má být efektivním nástrojem na úrovni vlády ČR pro validaci směřování koncepce energetiky pro střednědobý i dlouhodobý časový rámec, a který hodnotím jako správně nastavený a ukotvený“, uvedl hlavní řešitel a ředitel CEET VŠB-TUO Stanislav Mišák.