CEET Workshop 2024 – Inspirace pro budoucnost

Letos byly poprvé součástí workshopu panelové diskuze, které nabídly nový pohled na řešení klíčových problémů a přinesly mnoho inspirativních nápadů. Akce se nesla ve znamení sdílení zkušeností a hledání společných řešení. Ředitel centra, Stanislav Mišák, ve své úvodní řeči vyzdvihl důležitost naplňování vize, mise, strategie CEET, která jednoznačně koreluje s potřebami společnosti, a to v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu.

Nanotechnologie: Řešení pro globální výzvy

První panelová diskuze zaměřená na téma „Nanomateriály pro udržitelné technologie“ byla vedena ředitelkou Centra nanotechnologií Gražynou Simhou Martynkovou. Diskuze se zúčastnili přední odborníci v oblasti nanomateriálů a IT, včetně Radka Zbořila, Karly Čech Barabaszové, Štěpána Kmenta, Michaely Tokarčíkové a Michala Otyepky.

Jedním z hlavních témat bylo využití nanotechnologií v medicíně, energetice a ochraně životního prostředí. Radek Zbořil zdůraznil, že díky unikátním fyzikálně-chemickým vlastnostem nanomateriálů lze posouvat hranice vědeckého poznání. V diskuzích zazněla i role umělé inteligence ve vývoji nových nanostruktur, kterým se věnoval Michal Otyepka. Zmínil, že díky AI mohou vědci například rychleji predikovat vlastnosti materiálů, optimalizovat jejich návrh a zefektivnit výrobní procesy. Zvláštní pozornost byla věnována také využití nanotechnologií v oblasti recyklace. Panelisté dále diskutovali o možnostech vytváření materiálů, které budou snadněji recyklovatelné a méně náročné na spotřebu primárních surovin, což je klíčové zejména v kontextu rostoucí poptávky po udržitelných řešeních v průmyslu a stavebnictví. V rámci diskuze bylo zdůrazněno, že nanotechnologie nejsou jen příslibem do budoucnosti, ale již nyní nacházejí široké uplatnění v různých průmyslových odvětvích. Vývoj v této oblasti je považován za nezbytný pro zvládnutí výzev, kterým čelí moderní společnost, od klimatické změny po hledání nových zdrojů energie.

„Z mého pohledu byl workshop velmi pozitivně laděný. Zazněly nejdůležitější výzvy, které jsou v současné době v energetice a v životním prostředí akcentovány, a v podstatě jsou to náměty pro budoucí workshop, který by mohl být v tomto duchu vedený,“ uvedla Grażyna Simha Martynková.

„Byl jsem z formátu konference nadšený. Panelové diskuze demonstrovaly naprosto ojedinělou šíři výzkumných témat a globálních výzev, které na CEET řešíme. Moc se těším na příští ročník, kde bych navrhoval kromě těchto zajímavých diskusních formátů přidat i prezentace vybraných výzkumníků a ukázat vybrané střípky ze špičkových výstupů a technologií, které na CEET vyvíjíme. Úvodní prezentace ředitele CEET Stanislava Mišáka ukázala, že je rozhodně čím se chlubit, a CEET je podle mého na správné cestě stát se evropským lídrem v oblastech udržitelných technologií,“ uvedl Radek Zbořil.

„Bylo mi velkou ctí být hostem tohoto workshopu a podělit se o možnosti využití umělé inteligence v materiálovém designu. Akce byla výborně zorganizována a vynikala vysokou odbornou úrovní. Panelové diskuse nabídly inspirativní vhled do rozmanitých výzkumných oblastí i globálních problémů, na které se CEET zaměřuje. Úvodní vystoupení ředitele centra CEET, Stanislava Mišáka, jasně demonstrovalo významný posun směrem k evropské špičce v udržitelných technologiích. Už nyní se těším na další ročník,“ uvedl Michal Otyepka.

Udržitelnost a recyklace 

Druhá panelová diskuze na téma „Využití různých druhů odpadů a odpadního tepla“ probíhala pod vedením ředitele Výzkumného energetické centra Karla Borovce a za účasti Jozefa Vlčka,Jiřího Rusína, Pavla Leštinského, Davida Kupky a Jana Najsera.

Řečníci se zaměřili na klíčové výzvy spojené s rostoucí produkcí odpadu, zejména plastového, který se stává vážným problémem pro životní prostředí, ale i o různých metodách nakládání s odpady. Alternativní technologie jako zplyňování a pyrolýza slibují efektivnější využití odpadu. Kromě toho se v Moravskoslezském kraji objevují pozitivní příklady, jako například nová separační linka v Ostravě, která automaticky třídí odpady, což zvyšuje efektivitu recyklace. Diskuze také zdůraznila význam osvěty, která je klíčová pro odpovědné nakládání s odpady a zlepšení třídění napříč generacemi.

„Myslím si, že diskuze byla pozitivně laděná, což byl hlavní cíl. Snažili jsme se nějakým způsobem lidi motivovat a částečně i pobavit, protože na workshopu bylo také dost účastníků, kteří nemají to technické povědomí. Kombinace technických věcí s aplikací do běžného života byl velmi dobře zvolený formát,“ uvedl Karel Borovec.

Zelený vodík: Klíč k energetické nezávislosti

Po krátké pauze navazovala třetí panelová diskuze na téma "Zelený vodík – kde se prosadí vodíkové technologie?". Ta probíhala pod vedením ředitele Centra ENET Lukáše Prokopa, který se tomu tématu věnuje společně s diskutujícími Davidem Seidlem, Pavlem Kedroněm, Stanislavem Mišákem, Jánem Verešem a Jakubem Duškem.

Diskuze o zeleném vodíku přinesla důležité poznatky o jeho potenciálu. Stanislav Mišák varoval před závislostí na dovozu tohoto paliva ze zahraničí a apeloval na rozvoj lokálních technologií umožňujících využít pro výrobu vodíku lokální zdroje, a to včetně alternativních paliv potažmo odpadů. Diskutováno bylo také o výzvách, které s vodíkem souvisejí – od jeho skladování přes výrobu až po využití v dopravě. David Saidl připomněl paralelu s počátky dieselových motorů. Uvedl, že to, co dnes vypadá obtížně, může být za několik desetiletí běžnou součástí našeho života.

„Musím říct, že se mi zvolená forma velmi líbila. Měli jsme možnost sdělit aktuální výzvy a překážky v oblasti vodíkových technologií všem našim kolegům a zároveň přímo na pódiu zodpovědět otázky, které nám posluchači dávali,“ uvedl Lukáš Prokop.

Kvalita ovzduší a vody: Výzvy a pokroky

Poslední panelová diskuze na téma „Čistá voda, svěží vzduch: Mission (im)possible?“ byla vedena ředitelkou Institutu environmentálních technologií Lucií Obalovou. Diskutující Jiří Bílek, Tereza Bílková, Petr Praus, Martina Vráblová a Jiří Ryšavý se věnovali kvalitě životního prostředí, přičemž zvláštní pozornost byla věnována kvalitě ovzduší a vody v Ostravě a okolí.

Ostrava, která má dlouhou průmyslovou historii, se za poslední desetiletí významně posunula směrem k lepšímu. Zlepšení kvality ovzduší je výsledkem dlouhodobých investic do modernizace průmyslových procesů a zpřísnění emisních limitů. Přesto region stále čelí výzvám jako je znečištění ovzduší pocházející z průmyslových oblastí v sousedním Polsku nebo lokálních topenišť, která jsou zdrojem znečištění zejména v zimních měsících.

V oblasti kvality vody byla oceněna vysoká úroveň ostravské pitné vody. Voda z kohoutku v Ostravě patří k nejlepším v republice, což odráží pozitivní trend v zajištění kvalitního vodního zdroje pro obyvatele města. Tato voda je pravidelně monitorována a splňuje přísné hygienické normy, což je důkazem kvalitní infrastruktury a efektivního řízení vodních zdrojů. Nicméně, i když kvalita pitné vody v Ostravě je vynikající, diskuse se zaměřila i na problém odpadních vod, které představují stále rostoucí výzvu. Zejména výskyt mikroplastů, léčiv a dalších mikropolutantů ve vodních tocích.

„Pro mě je důležité, že se panelové diskuze líbily nejen vědcům, ale i všem ostatním zaměstnancům CEETu, pro které byl jejich obsah srozumitelný a zajímavý. A to já osobně považuji za velký přínos této akce,“ uvedla Lucie Obalová.

Celou akci pak shrnul ředitel centra CEET, Stanislav Mišák.

„Jsem nadšený z atmosféry dnešního setkání, která věrně odráží vynikající práci všech zaměstnanců CEET během celého roku a symbolicky uzavírá úspěšný rok 2024. Jsem přesvědčený, že náš přístup a strategie je cestou pro potvrzení naší excelence v celosvětovém měřítku a může být inspirací pro ostatní výzkumné týmy. Rád bych tímto poděkoval všem účastníkům workshopu i zaměstnancům CEET za jejich profesionální přístup a odhodlání naplňovat naši společnou vizi,“ uvedl Stanislav Mišák.