Hlavní roli v novém postupu hrají jednotlivé atomy platiny v roli kokatalyzátorů.
„Jednotlivé atomy platiny jsme pomocí atomárního inženýrství ukotvili na povrchu rutilu, krystalické fáze oxidu titaničitého. Zjistili jsme, že tyto kokatalyzátory generují superoxid řádově rychleji než čistý oxid titaničitý nebo stejný materiál s nanočásticemi platiny. Absence souvislých vazeb Pt–Pt totiž mění elektronové přenosové cesty, a tím se přednostně tvoří superoxid jako hlavní produkt,“ uvedl jeden z autorů článku Zdeněk Baďura z Materials-Envi Lab Centra nanotechnologií, které je součástí Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO. Vědci tak mimo jiné ukázali, že vhodná atomární konfigurace kokatalyzátorů může zcela změnit mechanismus klíčových redoxních reakcí.
Objev vědců má i další významné přínosy. Atomární kokatalyzátory oproti tradičním nanočásticovým systémům využívají výrazně menší množství drahých kovů. Tím nejen snižují výrobní náklady, ale zároveň dokážou dosáhnout nebo dokonce překročit stávající fotokatalytickou účinnost. „Publikované výsledky ukazují, že tato strategie atomárního uspořádání kovových kokatalyzátorů může hrát klíčovou roli při řízení reakčních drah. Otevírají tak cestu k účinnějším technologiím v environmentální ochraně i chemickém průmyslu,“ doplnil další z autorů článku Giorgio Zoppellaro, který je rovněž členem týmu projektu GlaS-A-Fuels.
Text: Martina Šaradínová, PR specialistka pro VaV
Schéma mechanismu: Zdeněk Baďura