Martin Kosinka: V cenách Wernera von Siemense jsem chtěl srovnat svou diplomovou práci s ostatními

O čem konkrétně pojednávala Vaše absolventská práce?

Tématem mojí absolventské práce bylo vytvoření řídicí jednotky energetických toků mezi elektromobilem a chytrým domem. To zahrnovalo nejen vytvoření software, ale i hardware, který realizoval nezbytné digitální sběrnice pro komunikaci se všemi periferiemi.

Na jaké řešení jste v rámci ní přišel?

V rámci diplomové práce jsem navrhl řídicí jednotku, která představuje rozhraní mezi správou chytrého domu, elektromobilem a obousměrným měničem. Při řešení diplomové práce jsem si osvojil návrh desky plošných spojů a zjistil, jak přistupovat k vývoji software tak, aby byl jednoduše rozšiřitelný a uměl efektivně využívat výpočetní schopnost procesoru. Navíc je řídicí jednotka připravena k propojení se systémem, který zajišťuje optimalizaci energetických toků.

Co si člověk, úplný laik, může představit pod pojmem VEHICLE TO HOME?

Pojem Vehicle To Home představuje technologie, které využívají elektřinu z baterie elektromobilu k napájení domu. V praxi to znamená, že při využívání fotovoltaických panelů k výrobě elektrické energie nemusíte investovat do drahých stacionárních baterií, ale využijete dnes již velikou kapacitu baterie elektromobilu. Navíc při výpadku dodávky elektrické energie z distribuční sítě bude elektromobil sloužit jako záložní zdroj.

Co všechno do této kategorie spadá?

Do této kategorie patří veškeré technologie, které umožňují obousměrný tok elektrické energie mezi elektrickým vozidlem a energetickou jednotkou (rodinný dům, bytové jednotky, …). V praxi se jedná o zařízení, které vypadá jako nabíjecí stanice elektromobilu, ale navíc umožňuje vybíjením elektromobilu napájet spotřebiče domácnosti.

Jaká je budoucnost VEHICLE TO HOME? Myslíte, že do budoucna bude tento princip, postup, využívat více lidí, více rodin? Je už konkrétně někde tento postup rozvinutý? Které státy patří mezi lídry?

Dle mého názoru se v budoucnu bude technologie Vehicle To Home objevovat čím dál častěji, jednak díky plánovanému rozšíření elektromobilů, ale také díky klesajícímu trendu ceny fotovoltaických panelů, které jsou výhodné pro spojení s technologií Vehicle To Home. Tuto technologii podporuje zatím pouze Japonský standard CHAdeMO, ale v Evropě nejrozšířenější standard CCS již připravuje normu, která tuto technologii umožní. Mezi lídry technologie Vehicle To Home patří vyspělé státy asijského kontinentu.

Vaše absolventská práce skončila na druhém místě v Cenách Wernera von Siemense, ve zvláštní kategorii Absolventská práce na téma Chytrá infrastruktura a energetika. Co pro vás tento úspěch, do soutěže se přihlásilo 712 lidí, znamená?

Tento úspěch pro mě znamená zadostiučinění a nejen pro mne, ale také pro celý výzkumný tým na Centru ENET, který se této problematice dlouhodobě věnuje. Ocenění je pro mne důkazem, že má diplomová práce měla smysl. Zároveň jsem mohl porovnat svoji práci s ostatními ve stejném nebo příbuzném oboru a udělat si obraz, jaká technologická témata jsou nyní populární.

Koho napadlo přihlásit se?

Myšlenkou přihlásit se na cenu Wernera von Siemense mě inspirovalo vedení Centra ENET, a zároveň mě motivoval můj vedoucí absolventské práce.

Jaká jste měl od soutěže očekávání?

Mojí motivací a zároveň očekáváním, při podávání přihlášky na cenu Wernera von Siemense, bylo srovnání mé diplomové práce s ostatními absolventskými pracemi. Zároveň mě zajímalo jaký je zájem o oblast technologií Vehicle To Home.

Proč jste si pro svá studia vybral právě Fakultu elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO?

Fakultu elektrotechniky a informatiky jsem si vybral, protože mě už od dětství zajímala technika, později jsem se začal více zajímat o počítače a elektrotechniku. V průběhu studia jsem navíc dostal možnost zapojit se do řešení vědeckých projektů na Centru ENET, a tím také získat nově vědomosti a zkušenosti nad rámec běžné výuky, což mi významně rozšířilo rozhled v celé oblasti elektrotechniky.

Kdy jste se začal zajímat o elektrotechniku?

O elektrotechniku jsem se začal zajímat na Gymnáziu Jeseník, kde jsem navštěvoval robotický kroužek R. U.R. Zde jsem se poprvé setkal s programováním, tvorbou plošných spojů a obecně robotů.

 Pokračujete i v rámci doktorského studia. Proč? Doporučujete doktorské studium i studentům, kteří o něm uvažují?

V doktorském studiu pokračuji, jelikož se chci i nadále vzdělávat v oboru a rozšiřovat si obzory. Zároveň mám možnost pokračovat v práci na Centru ENET na zajímavých výzkumných projektech v oblasti systémů Vehicle To Home. Doktorské studium je na zvážení každého studenta, doporučuji jej studentům, kteří si chtějí rozšířit nejen vzdělání v oboru, ale také své manažerské a publikační schopnosti.

Pracujete pro Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET) jako Junior researcher na Centru ENET. Čemu konkrétně se věnujete?

V rámci CEET, konkrétně na Centru ENET, jsem nastoupil do týmu, který pracuje v laboratoři inteligentních sítí. Zde se zabývám řídicími systémy v rámci ostrovních sítí a technologiemi Vehicle To Home / Vehicle To Grid. Zároveň se věnuji tvorbě a řešení projektů, konkrétně jsem se podílel mimo jiné na řešení projektu Modulární měniče elektrické energie s vysokou výkonovou hustotou pro automobilové a letecké systémy ve spolupráci s firmou Honeywell. Nyní jsem vedoucím projektu v rámci Doktorské grantové soutěže. Jsem v kontaktu jak s akademickou sférou, tak s průmyslovými firmami.

Doporučil byste studia na VŠB-TUO i dnešním středoškolákům, kteří si teprve vysokou školu vybírají?

Středoškolákům bych studium na VŠB-TUO jednoznačně doporučil. Na fakultě elektrotechniky si osvojí nejen teorii, ale především se dostanou k praktické výuce, kterou v jejich budoucím zaměstnání ocení. Stejně tak mají možnost se jako já zapojit do reálného řešení výzkumných projektů.

Jak jste zvládl pracovat na diplomové práci, když v březnu loňského roku přišla všemožná protiepidemiologická opatření? Máte nějakou radu pro současné studenty, kteří válčí s bakalářskou nebo diplomovou prací?

Naštěstí bylo, při vývoji řídicí jednotky energetických toků, možné většinu práce vykonat distančně. Máme na Centru ENET vybudovanou infrastrukturu, ke které lze přistupovat dálkově, zároveň i konzultovat moji práci jsem mohl online. Ve zbytku případů, kde byla nutná osobní přítomnost na pracovišti, bylo možné laboratoře omezeně využívat, při dodržení všech platných nařízení. Mojí radou pro studenty je využít maximum z technologií, které nám umožňují práci na dálku, v případech kde to je možné.

Text: Ing. Barbora Urbanovská, šéfredaktorka časopisu Akademik

Foto: Mgr. Petr Šimčík