Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
  • VŠB-TUO
  • CEETe
  • InNET
  • en
Centrum energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO Centrum energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO
Centrum energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO
  • CEET
    • Hlavní menu Zavřít
    • CEET
    • Základní informace
      • CEET
      • Základní informace
      • O CEET
      • Portfolio CEET
      • Výroční zpráva
      • Newsletter
    • Aktuality
    • Chystané akce
    • Vedení a struktura
      • CEET
      • Vedení a struktura
      • Organizační struktura
      • Vedení CEET
      • Vědecká rada CEET
    • Kariéra
    • Kontakty
      • CEET
      • Kontakty
      • Zaměstnanci
  • Věda a výzkum
    • Hlavní menu Zavřít
    • Věda a výzkum
    • Výzkumná centra
      • Věda a výzkum
      • Výzkumná centra
      • Centrum ENET
      • Centrum nanotechnologií
      • Institut environmentálních technologií
      • Výzkumné energetické centrum
    • Výzkumné oblasti
      • Věda a výzkum
      • Výzkumné oblasti
      • Materiály pro energetiku a environmentální technologie
      • Využití druhotných surovin a alternativních zdrojů energie
      • Akumulace, transformace a řízení energie
      • Environmentální aspekty a technologie
    • Výzkumné skupiny
    • Infrastruktura
    • Projekty a granty
    • Výsledky vědy a výzkumu
      • Věda a výzkum
      • Výsledky vědy a výzkumu
      • Vybrané publikace
  • Spolupráce
    • Hlavní menu Zavřít
    • Spolupráce
    • Naši partneři
    • Akreditované laboratoře
    • Aktuální projekty
    • Portfolio CEET
    • Kariéra
    • Kontakty
  • Studium
    • Hlavní menu Zavřít
    • Studium
    • Chemické a environmentální inženýrství
    • Chemická metalurgie
    • Metalurgická technologie
    • Nanotechnologie
    • Tepelná technika a paliva v průmyslu
  • Média
    • Hlavní menu Zavřít
    • Média
    • Tiskové zprávy
    • CEET v médiích
  • CEETe
    InNET
    VŠB-TUO
    English
Zavřít

Vyhledávání

  1. Centrum energetických a environmentálních technologií
  2. Detail novinky
Platnost příspěvku skončila 21. 10. 2022!

Nová metoda dokáže rozpoznat pančované hovězí maso

21. 10. 2021 Aktuality
Čeští vědci ve spolupráci s kolegy ze Španělska a Brazílie vyvinuli spolehlivou, rychlou a levnou diagnostickou metodu pro posouzení kvality hovězího masa. Dokáží v něm odhalit i malé zbytky vepřového masa, což je důležité například tam, kde hovězí nesmí obsahovat rezidua vepřového například z náboženských, kulturních, ale i zdravotních důvodů. Na výzkumu se podíleli rovněž vědci působící na VŠB-TUO.
Nová metoda dokáže rozpoznat pančované hovězí maso
Zadal: Mgr. Martina Šaradínová
Útvar: 9390 - Centrum energetických a environmentálních technologií

„Cena hovězího masa je vysoká a lze očekávat, že dále poroste. To může svádět k přidávání levnějšího vepřového masa do různých produktů. Odhalení takové příměsi bylo dosud složité a časově náročné, neboť vyžadovalo použití například PCR metody. Vědci se dlouho věnovali nalezení rychlého diagnostického nástroje, ale výsledky nebyly ani zdaleka uspokojivé. Chyběl vhodný materiál s potřebnými biosenzorickými vlastnostmi. Problém vyřešila až dvourozměrná grafenová kyselina, kterou jsme nedávno vyvinuli,“ uvedl jeden z autorů Michal Otyepka z IT4Inovations při VŠB-TUO a CATRIN Univerzity Palackého. Členem autorského týmu článku, který zveřejnil renomovaný časopis Biosensors and Bioelectronics, je také Aristides Bakandritsos z Centra nanotechnologií, které je součástí vysokoškolského ústavu CEET. 

Výzkumníci využili elektrochemickou metodu impedanční spektroskopie. Jako biosenzor využili právě grafenovou kyselinu, což je velmi perspektivní nanomateriál s širokou škálou uplatnění. Vede elektrický proud a nevykazuje žádnou toxicitu vůči lidským buňkám. Její výroba je levná, jednoduchá a kyselina je velmi stabilní.

„S jejím využitím jsme dosáhli detekce DNA vepřového masa v hovězím mase v nízkých koncentracích, což je extrémně důležité pro případné využití v praxi. Detekce nevyžaduje složité laboratorní zařízení a trvá jen asi půl hodiny. Biosenzor rovněž nepotřebuje další složité úpravy a na rozdíl od jiných materiálů je velice stabilní, řádově až několik týdnů,“ přiblížil některé ze závěrů práce David Panáček z olomoucké CATRIN.

Vědci jsou přesvědčení, že vzhledem k jeho vlastnostem je nový senzor DNA vepřového masa velmi atraktivní pro další vývoj a komercializaci. Kromě toho otevírá cestu k vývoji citlivých a selektivních senzorických zařízení pro rychlé, jednoduché a spolehlivé monitorování čistoty masa.

Text: Martina Šaradínová, PR specialista pro VaV

Přeskočit patičku

Centrum energetických a environmentálních technologií

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

17. listopadu 2172/15
708 00 Ostrava-Poruba

E-mail: sekretariat.ceet@vsb.cz
Telefon: +420 596 997 435

Kontakty

CQS logo IQNET logo EFQM logo HR Award U!REKA

© VŠB–TUO, 2025, Všechna práva vyhrazena