CEET vyběhl na maraton, v cíli nabídne technologie a materiály pro nízkouhlíkovou energetiku

Jak byste zhodnotil první rok existence CEET?

Asi nejlépe ho vystihují dva přívlastky – náročný a úspěšný. Náročný byl v tom, že jsme ve velmi krátké době museli kompletně vytvořit novou strukturu řízení. Centrum vzniklo splynutím čtyř suverénních vědeckých center, která měla vlastní architekturu, a my jsme je dali pod jednu hlavičku. Museli jsme dohlídnout na všechna výzkumná témata, aby nevznikly žádné duplicity, ale jednotlivé části se naopak propojily nebo na sebe navazovaly. Jako úspěšný hodnotím uplynulý rok proto, že se nám podařilo dát pod jednu střechu špičkový tým i unikátní laboratorní zázemí. Připravujeme velký projekt REFRESH, jehož struktura vychází zejména z aktivity CEET. Vedle toho chystáme Národní centrum pro energetiku II, což je velký projekt, který zahrnuje nejvýznamnější partnery výzkumných organizací a průmyslu v oblasti energetiky z celé ČR.

V jaké fázi se CEET nyní nachází? V čem je unikátní?

Pokud bych mohl sáhnout k příměru ze sportovního prostředí, řekl bych, že CEET běží maraton. Na počátku jsme však proti všem pravidlům maratonského běhu vysprintovali. To sice není ideální, ale jinou možnost jsme neměli. Nyní se nacházíme někde v první pětině tohoto dlouhého běhu, všechny aktivity totiž plánujeme na dekády. Naším společným jmenovatelem je energetická transformace, tedy téma, které prochází nejrůznějšími oblastmi života, od dopravy přes průmysl až po životní prostředí. Za deset let musíme vymyslet technologie, zařízení, metody, díky nimž se z doby uhelné dostaneme do období nízkouhlíkových technologií.

Už jste zmínil,  že CEET vznikl spojením čtyř suverénních ústavů. Jak se povedla jejich integrace, z vnějšího pohledu poměrně rychlá a bezproblémová?

Vše je založeno na dobrých mezilidských vztazích. Pokud by toto nefungovalo, nikdy by ke sloučení nedošlo. Všechny do CEET vstupující ústavy byly samo financovatelné, každý z nich měl svoji strategii, nešlo tedy o nějaký krok krizového řízení. Chápali jsme však, že pokud se chceme dostat výše na evropské úrovni, musíme vytvořit větší, viditelnější a konkurenceschopnější výzkumnou instituci. Vznikli jsme proto, že jsme měli ochotu se dohodnout.

Pojďme se zaměřit na vaše odborné zaměření – vývoj technologií a metod pro zelenou tranzici. Co konkrétně si pod tím lze představit?

V současné době Česká republika i Evropa pracuje na principu centrální energetiky, kdy využívá velké energetické zdroje, jako jsou jaderné elektrárny, teplárny a podobně. Vedle toho existují alternativy, které čerpají udržitelné zdroje. Ty jsou ale jen doplňkové, v jednotkách procent. Tím, že zásoby fosilních paliv se snižují v celém světě, naše generace v 21. století musí vymyslet, jak uhlí nahradit, případně jak nenavyšovat produkci jaderné energie. Času není mnoho. V roce 2050 má být podle dohod celá Evropa nízkouhlíková, bez fosilních paliv. Zda bude za čistou energii považováno jádro, se zatím neví. Green Deal obsahuje pravidla, jak tranzici uskutečnit. Nevýhodou pro ČR je to, že hlavním hybatelem jsou země, které jsou dále než my a mnohé technologie již realizují. Česká republika delší dobu přešlapovala na místě a nyní musíme přijmout pravidla těch velkých hráčů, což je například Německo, které je jako jedna z mála ekonomik v Evropě schopné postavit energetiku na alternativních zdrojích. Pro ČR je to hůře realizovatelné, protože tolik obnovitelných zdrojů nemáme. Potřebujeme mít silný stabilní zdroj, třeba typu jádra. K tomu je ale nutné, aby EU uznala jádro jako čistý zdroj. Proto musíme vyvíjet i velký tlak na legislativu, která bude podložena strategiemi a analýzami vytvořenými vědeckými institucemi s podporou alternativních zdrojů v symbióze s jádrem. Díky tomu se snad touto problematikou jednotlivá ministerstva konečně začnou detailně zabývat. Máme totiž skluz minimálně tři roky.

Jak konkrétně v tomto může pomoci CEET?

Náš ústav je vytvořen a připraven k tomu, abychom tuto alternativu k velké energetice vytvořili. Očekává se od nás, že vymyslíme nízkouhlíkové technologie a materiály pro moderní udržitelnou energetiku. Toto navrhneme a předložíme pro Českou republiku a ve spolupráci se zahraničními partnery bychom pak tuto strategii chtěli nabídnout i ve světě. Řešíme bezemisní zdroje, aby naše technologie a metody nevytvářely další skleníkové plyny a emise, jež následně negativně ovlivňují životní prostředí, nevytvářely ani další odpad a negenerovaly požadavky na skládkování. Postupujeme podle zásadních principů udržitelnosti. Je nutné sledovat aspekty ekologické, sociální – tedy aby energie byla dostupná pro všechny, a ekonomické. Z hlediska technologií v rámci Evropy rozhodně nejsme páté kolo u vozu. Jsme v kontaktu s velkými evropskými ústavy a v tom, co děláme, máme velkou prestiž. To, co u nás ale havaruje, je legislativa. Pro uplatnění principů moderní energetiky je naše legislativa špatná, nedostatečná. Chybí například legislativa pro využití vodíku nebo bateriové systémy, a to jsem vybral jen dva nejviditelnější příklady. Je potřeba vytvořit soustavný tlak na zákonodárce a vládu, aby legislativu změnili, přizpůsobili ji novým podmínkám a dokázali lépe prosazovat naše potřeby i v rámci EU.

Je to tedy tak, že CEET má ambice být lídrem při vytváření nové energetické koncepce?

Určitě ano. A to i proto, že se nám podařilo získat Národní program pro energetiku pod křídla VŠB-TUO a máme tu ideální „ekosystém“.  Tedy veřejnou správu, která má o problematiku zájem, což je v našem případě Moravskoslezský kraj. Je tu univerzita, která má v této oblasti zkušenosti – vedle VŠB-TUO mám na mysli i Ostravskou univerzitu, s níž spolupracujeme. A pak jsou tu firmy, které v oblasti energetiky působí. Díky Národnímu centru pro energetiku máme přímý kontakt i na všechny tuzemské univerzity a výzkumná centra, která se energetikou zabývají, a také na celou síť firem s velkým inovačním potenciálem. To je podle nás ideální zázemí, které by mělo generovat výstupy technické i působit na dotčená ministerstva. Tím, že se nyní chystají podmínky Národního plánu obnovy a jeho čerpání, je ideální a možná poslední doba pro zajištění podmínek, aby se energetika řešila komplexně. 

Centrum staví na kvalitním základním výzkumu. Od něj může být v řadě případů cesta do praxe velmi daleká. V jakých oblastech již spolupráce s komerčními partnery funguje?

CEET je unikátní i ve složení výzkumných týmů. Technologickou úroveň máme pokrytou kompletně, od základního výzkumu až po ten aplikovaný. Pokud se podíváme na poptávku od firem, ty od nás očekávají aplikovaný výzkum, potřebují rychlou konverzi řešení do praxe. Aplikovaný výzkum musí ale navazovat na základní a základní orientovaný výzkum. V tomto ohledu jsme posílili a přijali nové vědce zejména v oblasti nanomateriálů či výzkumu obnovitelných zdrojů. Na to budeme navazovat s našimi zkušenostmi v aplikovaném výzkumu, kde je naše síla velká. V rámci VŠB-TUO tvoříme více než 70 procent v doplňkové činnosti, která kopíruje poptávku z praxe.

Chystáte také investiční akce, především výstavba CEETe? O co se jedná? 

Akronym v sobě skrývá Centrum energetických a environmentálních technologií - explorer. Explorer proto, že CEETe má být průzkumník. Je to unikátní technologické zázemí, které vyvíjíme v rámci VŠB-TUO. Dne 18. února bude poklepání na základní kámen a v září 2023 by mělo být v provozu se všemi technologiemi. Budova je pouze jakási obálka, to nejdůležitější je ale řetězec technologií, které dokáží vrátit zpět do hry odpady jako alternativní paliva a pomocí moderních technologií z nich získat užitečné formy energie plus chemické produkty. Ve velmi krátkém čase chceme ukázat, že problematika alternativní energie je realizovatelná pro celou ČR, a rádi bychom řešení uplatňovali na různých lokalitách v tuzemsku, kde jsou například problémy s odpady, nedostatkem energie, je potřeba vygenerovat některé chemické produkty, jako například vodík. Vodík je surovina, s níž pracujeme nejvíce, protože se nám krásně propisuje do dopravy, užití pro velké akumulační bloky a pomocí vodíku chceme zajistit částečně energetickou soběstačnost a surovinovou nezávislost pro některé z regionů.

Je pro vás vodík stěžejní surovinou pro řešení energetické transformace?

Je to prvek, který spojuje více technologií, ale nezabýváme se pouze jím. Vodík je jedna z mnoha důležitých komponent zelené tranzice, které zde chceme získávat. Je významný pro dopravu, ať už je to MHD, vlaková či silniční doprava. Je to prvek zajímavý i pro velké akumulační bloky, díky nimž jsme následně schopni vyrovnávat energetickou soustavu.

Jak moc jste závislí na tom, abyste s energetickou koncepcí uspěli? Jak financujete provoz centra?

Jsme na tom závislí absolutně, neboť máme jen tři zdroje financování. Podle mých představ bychom je měli držet v rovnováze. Jednu třetinu tvoří příjmy za vědu a výzkum. Tam se musí posílit oblast základního výzkumu a z něj vycházející špičkové publikace, za něž získáváme peníze z ministerstva školství. Druhým pilířem je spolupráce s praxí. Praxe od nás očekává, že budeme lídry ve vývoji technologií a že jim pomůžeme s jejich zaváděním do praxe. Sem spadají všechny kontrakty, které máme s firmami. Třetí pilíř, který je nejhůře predikovatelný, jsou peníze v rámci spolupráce na projektech. Zatímco v projektech z národních zdrojů se nám dařilo, v mezinárodních projektech typu Horizon úspěšnost CEET není vysoká. Iniciativu v tomto prostředí musíme zvýšit, ostatně to byl jeden z hlavních důvodů naší integrace. Musíme mít natolik kvalitní zázemí, abychom byli schopni ovlivnit zaměření jednotlivých výzev.

S tím souvisí i internacionalizace centra. Jaké máte plány v tomto ohledu?

Internacionalizace je naprosto zásadní. Bez propojení se světem nemůžeme hrát Ligu mistrů. Máme řadu zahraničních partnerů, ale určitě existuje prostor pro rozšíření spolupráce. Jednak v rámci přípravy společných projektů, například typu Horizon, jednak ve formě společných publikací. Internacionalizace je TOP priorita, kterou tu máme.

Jste součástí VŠB-TUO. Jak spolupracujete s ostatními fakultami?

Nežijeme v izolovaném světě. Jsme součástí jednoho „ekosystému“. I nadále chceme spolupracovat s fakultami. Vnímám to tak, že vysokoškolský ústav by měl vytvářet technologické zázemí pro fakulty tak, aby bylo možné zde udržet kvalitní studenty, nabídnout jim zajímavá výzkumná témata a těm nejlepším v budoucnu případně pracovní příležitosti.

Kde byste chtěl CEET vidět třeba za deset let?

CEET za deset let musí být na mapě velkých infrastruktur, musíme zde mít velké mezinárodní projekty, dostat se na třetinový systém finančních zdrojů. Musíme být ti, kteří zde odehráli transformaci energetiky v Moravskoslezském kraji, potažmo v Ústeckém či Karlovarském kraji. Díky tomu získáme prestiž a lepší podmínky pro úspěch ve velkých projektech. Chceme se dostat z 1. ligy do Ligy mistrů.

Rozhovor vedla Martina Šaradínová
Foto: Petr Havlíček