Po českém patentu uděleném v roce 2019 metodu chrání také evropský patent, jenž by mohl usnadnit transfer výsledků výzkumu do praxe.
Oxid dusný patří mezi zdroje znečistění, které přispívají ke skleníkovému efektu a způsobující poškozování stratosférické ozonové vrstvy. Největšími průmyslovými zdroji emisí oxidu dusného jsou odpadní plyny z výroben kyseliny dusičné. Odstranění oxidu dusného se zde může provádět katalytickým rozkladem jak při vysoké, tak i nízké teplotě nebo redukcí za přítomnosti vhodného katalyzátoru a redukčního činidla.
„V ČR šli všichni cestou vysokoteplotního katalytického rozkladu oxidu dusného, kdy se katalyzátor instaluje do stávajících výrobních prostor. Tímto způsobem ale není možné snížit emise oxidu dusného beze zbytku. Naše řešení se naopak soustředí na nízkoteplotní rozklad, až na konci výroby, a dokáže zlikvidovat zbývající emise dodatečně přistavěným reaktorem s naším katalyzátorem,“ objasnila jedna ze spoluautorek patentu Lucie Obalová, která je i ředitelka Institutu environmentálních technologií, jedné ze součástí CEET.
Podle autorů je katalyzátor unikátní svým složením. Jedná se o strukturovaný katalyzátor na bázi směsného oxidu kobaltu modifikovaného cesiem. „V porovnání s jinými katalyzátory, které jsou popsány v literatuře pro tuto reakci, vykazují naše katalyzátory velmi dobrou účinnost i dlouhodobou stabilitu, která je podstatná pro případné využití v praxi. Jejich příprava je jednoduchá a technologicky nenáročná,“ doplnila Obalová, podle níž budou výzkumníci jednat o možnosti prodeje licence zahraniční firmě.
Text: Martina Šaradínová, PR specialista pro VaV
Foto: Tereza Bílková