Vodoodpudivé (hydrofobní) nátěry jsou využívány k ochraně kamenných památek, protože zabraňují vsakování vody, která tyto památky poškozuje. Přidáním nanočástic lze ochrannou schopnost nátěrů dále vylepšit. Dlouhodobé sledování změn vlastností hydrofobních nátěrů vystavených vlivům počasí pod širým nebem je z praktického hlediska nesmírně důležité, avšak časově velmi náročné. Častěji je proto používáno umělé stárnutí v laboratoři, které však nemůže experimenty v reálných podmínkách plnohodnotně nahradit. Až dosud však bylo ve světě provedeno pouze několik takovýchto dlouhodobých sledování. S výjimkou jednoho experimentu v mírném oceánickém podnebí s teplými léty byly všechny experimenty s hydrofobními nátěry obsahujícími fotoaktivní nanočástice prováděny ve středomořském či horkém subtropickém podnebí s horkými léty. Provedené experimenty probíhaly v málo znečištěných oblastech a jejich délka nepřesáhla jeden rok. Dosavadní informace o změnách vlastností hydrofobních nátěrů vlivem počasí tak pocházely pouze z chování nátěrů v těchto klimatických podmínkách.
Odborníci z Centra nanotechnologií na VŠB-TUO, Ústavu geoniky AV ČR a Českého hydrometeorologického ústavu nyní uskutečnili vůbec první sledování hydrofobních nátěrů (čistých i obsahujících fotoaktivní nano-ZnO) ve vlhkém kontinentálním podnebí s teplými léty, tedy ve střední Evropě, a navíc v oblasti s vysokou mírou znečištění ovzduší, konkrétně v Ostravě. Experiment trval osmnáct měsíců a kromě změn barevnosti a hydrofobicity byla denně po celou dobu experimentu zaznamenávána meteorologická data (vlhkost vzduchu, srážky, koncentrace prachových částic apod.). V rámci experimentů tohoto typu byl úplný soubor meteorologických dat získán vůbec poprvé a poprvé byly rovněž nalezeny závislosti mezi meteorologickými daty a zjištěnými změnami vlastností nátěrů.
Tento unikátní interdisciplinární výzkum byl publikován v prestižním mezinárodním časopise Journal of Building Engineering.
Fotografie:
Pískovcové bločky – čisté i pokryté hydrofobními nátěry – vystavené vlivu počasí během dlouhodobého experimentu.
Autor fotografie: Jiří Ščučka