Při úvodním představení instituce politička ocenila skutečnost, že CEET vznikl sloučením čtyř vysokoškolských ústavů, jejichž společným jmenovatelem je výzkum a vývoj v oblasti udržitelné, nejaderné, nízkouhlíkové energetiky. „Jestli je něco velkou bolestí naší vědy a výzkumu, pak je to skutečnost, že v ní ne vždy funguje spolupráce. Proto ráda slyším, že zde jste se rozhodli pro spojení,“ řekla Langšádlová ředitelkám a ředitelům všech integrovaných součástí.
Ministryni potěšila i spolupráce výzkumníků s komerčními partnery. Jak ale zástupci CEET upozornili, právě tato skutečnost není v Metodice 17+ zohledněna. Škálování vysokých škol do kategorií A až D, od nějž se odvíjí financování na období let 2021-2025, totiž bylo provedeno pouze na základě hodnocení modulů M1 a M2, tedy především na základě publikačních výstupů a v mnohem menší míře podle aplikovaných výsledků (pouze těch vybraných do M1).
„Metodika je výrazně nastavená pro základní výzkum. Pokud ale mají technické univerzity spolupracovat s průmyslem a přinášet inovace, po nichž společnost volá, je nutné metodiku přenastavit,“ upozornil ředitel CEET Stanislav Mišák. Podle něj by se do příštího hodnocení měla vedle publikačních výstupů výrazněji, s větší vahou, promítnout také spolupráce s průmyslem, smluvní výzkum, transfer technologií, aplikované výsledky a podobně.
Jak vyplynulo z debaty, podobné volání se ozývá i z dalších tuzemských technických univerzit. „Je zjevné, že systém není dokonalý, a vůle nastavit metodiku lépe tu je. Slíbila jsem i vašemu panu rektorovi, že svolám jednání zástupců technických vysokých škol a budeme se o přenastavení bavit. Je to důležité, protože systém ovlivňuje chování univerzit,“ uvedla ministryně, která na VŠB-TUO jednala se zástupci vedení univerzity a kromě CEET navštívila také vědecké centrum IT4Innovations.
Text: Martina Šaradínová, PR specialista pro VaV
Foto: Tomáš Sláma