Ke vzájemné spolupráci se partneři zavázali loni v listopadu podpisem memoranda. Město Frýdek-Místek dohodu uzavřelo prostřednictvím městských společností DISTEP a Frýdecká skládka s VŠB-TUO, výzkumem se zabývají pracovníci CEET.
„Od podpisu memoranda máme za sebou první studii, kde jsme předběžně testovali dodané palivo – pevné složky komunálního odpadu s obsahem plastů, textilu, papíru či dřeva – pro možná zpracování termochemickými postupy, zejména pyrolýzou. Ve druhé fázi jsme provedli zkoušku transformace tohoto paliva v naší pyrolýzní jednotce v Technologickém centru v Ostravě-Vítkovicích,“ popsal postup spolupráce Václav Peer z Centra ENET, které je jednou ze součástí CEET.
Termochemickým zpracováním chtějí výzkumníci pevné složky odpadu převést do kapalné fáze – topného oleje. Ten by mohl sloužit jako alternativní palivo. Velký důraz je kladen na využití a likvidaci odpadu přímo v dané lokalitě. „Odpady, nebo přinejmenším jejich větší část, by se měly recyklovat přímo v místě, kde vznikají, tedy například v daném městě. Tam je současně největší poptávka po energii, která se v odpadech skrývá. Pokud odpad dokážeme ekologickou formou v místě přetvořit na alternativní palivo a to spotřebovat přímo na místě, bude to přínosem jak pro životní prostředí, tak ekonomiku. Mimo jiné bude možné nahradit minimálně část současných energetických zdrojů a tím zvýšit energetickou soběstačnost a snížit náklady,“ objasnil Peer.
Pro hledání nových forem nakládání s odpadem podle odborníků hovoří celá řada aspektů. Od nutnosti přechodu od fosilních paliv k alternativním zdrojům energie, zvyšujících se cen energií a potřebě snížit závislost na zahraničních energetických zdrojích až po nezbytnost snížit množství skládkovaného odpadu. Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává podle nedávné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou. V roce 2020 skončilo v ČR na skládkách 48 procent komunálního odpadu, 39 procent odpadu bylo materiálově využito, tedy opětovně použito či recyklováno, a jen 13 procent odpadu bylo využito energeticky.
Nakládání s odpadem v lokalitě vzniku má i další benefity. Odpadne například převoz odpadu a nutnost výstavby velkých spaloven. Řešení, které vyvíjejí vědci v CEET, by mělo být realizovatelné v kratším časovém horizontu.
CEET má poměrně široké portfolio firem, s nimiž v oblasti energetiky kooperuje. Uvedená spolupráce ohledně transformace odpadu je však první svého druhu.
Text: Martina Šaradínová, PR specialista pro VaV
Ilustrační foto: Petr Havlíček