Rozhovor s ředitelkou Centra nanotechnologií

Dobrý den, paní ředitelko, mohla byste se nám v pár větách představit? Jaká je oblast vašeho působení na Centru nanotechnologií?

Na VŠB-TUO působím už od svých studentských let. Vystudovala jsem na fakultě metalurgie a materiálového inženýrství (současná Fakulta materiálově-technologická) obor procesní inženýrství se zaměřením na analytickou chemii. A můžu říci, že mi tento obor opravdu dal základ pro celý můj profesní život. Tyto znalosti jsem využila jak v době svých zahraničních stáží, tak
i v praxi v průmyslu.

V současné době ze znalosti analytických přístrojů těžím v mém výzkumu v oblasti nanotechnologií.

Proč jste si vybrala zrovna specializaci nanotechnologií, je něco konkrétního, co byste ráda vyzdvihla/zdůraznila?

Nanotechnologie jsem si cíleně nevybrala, vyplynulo to z mého výzkumu v tématu uhlíkatých materiálů. (Grafit je totiž složen z grafenových vrstev, které jsou atomárně „tlusté“ vrstvy a představují základní stavební kámen pro řadu uhlíkatých nanoobjektů.) Na tento výzkum se postupně navázala témata dalších přírodních vrstevnatých materiálů, které byly mým výzkumným tématem v rámci doktorské stáže v USA, v aplikacích pro frikční materiály. A v podstatě téma vrstevnatých materiálů se obecně prolíná mou vědeckou kariérou. Ať už to je v aplikacích do kompozitních materiálů, využití v sorpčních materiálech, nebo medicinských oblastech.

Spektrum vašeho vědeckého zájmu se v čase posouvalo.  Existuje mezi tématy nějaká oblast, která je z Vašeho pohledu nejaktuálnější a je použitelná v praxi?

V poslední dekádě se v mojí pracovní skupině objevuje téma energetiky, a to především oblast výzkumu materiálů pro akumulátory elektrické energie, kde se jedná o sekundární baterie čili dobíjecí baterie. Tady spolupracuji s kolegy z výzkumného týmu gigafactory Freyr v Norsku a se skupinou prof. Akbuluta ze Sakarya University v Turecku. V oblasti nových typů baterií je, kromě zvyšování energetické hustoty, velmi důležitý aspekt bezpečnosti baterie a neutrálního vlivu na životní prostředí. V těchto oblastech se v současné době posouvá výzkum v několika zásadních projektech, které na centru nanotechnologií řešíme. Spolupracujeme s několika partnery, kteří nás doplňují jak v oblasti specifického testování, tak v oblasti recyklace.

Nově jste byla zvolena do funkce ředitelky Centra nanotechnologií. Máte již vizi, kam v čele centra míříte (inovace, změny, směry)?

Z hlediska vizí mám jasno, ale nelze to shrnout do jedné věty. Z pohledu naší strategie se zaměřujeme na to, abychom se stali předním světovým výzkumným centrem, které vyvíjí špičková řešení pro energetické a ekologické problémy pomocí nástrojů nanovědy a nanotechnologie. Na CNT pracuje kolektiv kvalifikovaných vědců a techniků, což nám dává značný potenciál pro vývoj nových materiálů a nových přístupů v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí. Vše za podmínky bezpečného využívání pokročilé nanotechnologie a hlubokého porozumění základní vědě, což pro nás v příštích letech představuje velkou výzvu.

Centrum bude cílit na aplikovaný výzkum, kde bude důležité nalezení prostoru pro výzkumnou unikátnost a vyselektováni technických oblastí zajímavých pro aplikační sféru. Veškerý výkon centra je závislý na dobré pracovní atmosféře, kde jedním z mých nejdůležitějších úkolů je budování „ekosystému centra nanotechnologií“. Dala jsem si za cíl vytvořit optimální pracovní prostředí pro všechny, kde je umožněn profesní a karierní růst, a to na pracovišti s nejmodernějšími přístroji a vybavením laboratoří a společných prostor. Vše s respektem k individualitě a prostoru pro diskuzi.

Jednoduše řečeno, chtěla bych ať se CNT stane tím dokonalým místem pro nanovědu a technologie budoucnosti. Centrum je otevřeno všem mladým vědcům a studentům, kteří u nás budou chtít vyrůst v novou generaci materiálových vědců a nanotechnologů.

Pokud byste měla jednu větu na popsání (představení) Centra nanotechnologií, jak by zněla?

Centrum nanotechnologii je dynamicky se vyvíjející ústav s výjimečným vědeckým záběrem od základní vědy, až po průmyslové technologie v oblasti materiálových věd. 

Jak vnímáte svůj tým? Čím nadchnout mladé lidi pro práci ve vědě? Co mohou v CNT očekávat?

Můj tým na CNT vnímám jako tým, který se nebojí výzev. Pokud se podívám do historie, prošli jsme nejen změnami názvů od Centrální analytické laboratoře přes Výzkumný ústav chemie materiálů k Centru nanotechnologií, ale i výzvami v rámci náplně práce, kde se třeba analytická činnost postupně přesunula k činnost vědy a technologií.

Tým CNT je trochu nevyvážený, prozatím mám více kolegyň než kolegů, ale musím říci, že tato situace se mění. V týmu centra je řada mladých lidí, a to nejen přímo vědců, ale i projektových managerů anebo PR, protože pohled z jiného úhlu se počítá, a v současné době je velmi důležitá viditelnost výzkumu a přiblížení vědy k běžným životním situacím. Mladí lidé chtějí pracovat v kreativním prostředí, vidět cíl a smysl své práce a investovat svůj čas ekonomicky hlavně do toho, co je baví. Myslím si, že na CNT existuje spousta témat od těch, kde se inspirujeme přírodou, až po velmi sofistikované technologie na hranici futuristických materiálů. Na CNT je unikátní možnost práce v mezinárodním kolektivu vědců z celého světa. V kolektivu máme například kolegy z Polska, UK, Indie anebo Turecka, a tak se někdy na schůzce mluví čtyřmi nebo pěti jazyky. Jsou zde možnosti výjezdu do partnerských pracovišť po celém světě, což nabízí možnost získat neocenitelné zkušenosti z jiných pracovišť.

Ve svém profesním životě jste jistě řešila velkou řadu výzev a překonala celou řadu překážek. Je něco, na co ráda/nerada vzpomínáte? Co to bylo?

Určitě byla v mém profesním životě řada výzev. Některé z nich byly pozitivní a posunuly mě v kariéře velmi dopředu. Jako velmi kreativní období vnímám dobu po obhájení doktorátu. Pracovala jsem tehdy v týmu bývalé ředitelky CNT prof. Pavly Čapkové a šlo o období vzniku centra nanotechnologií a intenzívní práce na nových tématech nanokompozitů a hybridních nanočástic, ale také období prvních velkých projektů.

Začínali jsme budovat značku mezinárodní konference NanoOstrava a vznikala řada profesních přátelství, která vytrvala dodnes, jako například spolupráce s prof. Markem Rummelim, který je dnes našim spolupracovníkem na CEET.

Žádnou výzvu bych nenazvala překážkou, dokonce i malé zpomalení v době mojí mateřské považuji za pozitivum. Člověk se naučí přemýšlet v jiné dimenzi a uvědomí si, že určitá rovnováha mezi pracovním a osobním životem je potřebná.

Měla jsem v životě velké štěstí potkávat se s lidmi pracovitými a inspirativními s velkou životní sílou.

Centrum nanotechnologií je součástí struktury Centra energetických a environmentálních technologií, které vzniklo relativně nedávno. Vnímáte nějaké benefity ze spojení čtyř center (CENET, CNT, IET, VEC) do jednoho?

Spojením vznikl celek, který nám jednotlivým centrům dává možnost širšího pole působení a větší sílu ve variabilitě a kvantitě. Určitě jsme tak schopni usilovat o větší projekty, vstupovat do výzev, které budeme schopni profesionálně vyřešit. Je pravda, že to spojení je poměrně nedávné a ještě se musíme naučit účinné spolupráci nejen v rámci společných projektů, ale i mimo v běžném profesním životě.