Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
  • VŠB-TUO
  • CEETe
  • CEETe II
  • CEETe H2
  • InNET
  • en
Centrum energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO Centrum energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO
Centrum energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO
  • CEET
    • Hlavní menu Zavřít
    • CEET
    • Základní informace
      • CEET
      • Základní informace
      • O CEET
      • Portfolio CEET
      • Výroční zpráva
      • Newsletter
    • Aktuality
    • Chystané akce
    • Vedení a struktura
      • CEET
      • Vedení a struktura
      • Organizační struktura
      • Vedení CEET
      • Vědecká rada CEET
    • Kariéra
    • Kontakty
      • CEET
      • Kontakty
      • Zaměstnanci
  • Věda a výzkum
    • Hlavní menu Zavřít
    • Věda a výzkum
    • Výzkumná centra
      • Věda a výzkum
      • Výzkumná centra
      • Centrum ENET
      • Centrum nanotechnologií
      • Institut environmentálních technologií
      • Výzkumné energetické centrum
    • Výzkumné oblasti
      • Věda a výzkum
      • Výzkumné oblasti
      • Materiály pro energetiku a environmentální technologie
      • Využití druhotných surovin a alternativních zdrojů energie
      • Akumulace, transformace a řízení energie
      • Environmentální aspekty a technologie
    • Výzkumné skupiny
    • Infrastruktura
    • Projekty a granty
    • Výsledky vědy a výzkumu
      • Věda a výzkum
      • Výsledky vědy a výzkumu
      • Vybrané publikace
  • Spolupráce
    • Hlavní menu Zavřít
    • Spolupráce
    • Naši partneři
    • Akreditované laboratoře
    • Aktuální projekty
    • Portfolio CEET
    • Kariéra
    • Kontakty
  • Studium
    • Hlavní menu Zavřít
    • Studium
    • Chemické a environmentální inženýrství
    • Chemická metalurgie
    • Metalurgická technologie
    • Nanotechnologie
    • Tepelná technika a paliva v průmyslu
  • Média
    • Hlavní menu Zavřít
    • Média
    • Tiskové zprávy
    • CEET v médiích
  • CEETe
    CEETe II
    CEETe H2
    InNET
    VŠB-TUO
    English
Zavřít

Vyhledávání

  1. Centrum energetických a environmentálních technologií
  2. Detail novinky

Čeští vědci vyvinuli materiál pro výrobu chemikálií z vody a slunce. Inspirovali se lidskými enzymy

15. 1. 2026 Tiskové zprávy
Lidské tělo je nejlepším atomárním inženýrem. Při vývoji revoluční technologie, která může změnit průmyslovou výrobu peroxidu vodíku i dalších chemikálií, se o tom přesvědčil mezinárodní tým vedený výzkumníky z Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) na VŠB – Technické univerzitě Ostrava a Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci.
Čeští vědci vyvinuli materiál pro výrobu chemikálií z vody a slunce. Inspirovali se lidskými enzymy
Zadal: Administrátor
Útvar: 9930 - Oddělení mediálních vztahů a komunikace

 

Při návrhu materiálu, který zjednodušuje výrobní proces, nevyžaduje použití toxických organických rozpouštědel či drahých vzácných kovů a k fungování potřebuje pouze sluneční energii, kyslík a vodu, se vědci inspirovali lidskými enzymy. Prestižní časopis Nature Communications práci publikoval na konci prosince a zařadil ji mezi 50 nejvýznamnějších vědeckých objevů roku.

Peroxid vodíku je jednou z nejdůležitějších průmyslových chemikálií. Je hojně využíván nejen v chemickém průmyslu, ale také ve farmacii, medicíně, textilním průmyslu a technologiích úpravy vod. Trh s peroxidem vodíku se odhaduje na více než pět miliard USD ročně. Tradiční výroba látky je několikastupňový proces, který používá toxická organická rozpouštědla a je závislý na drahých katalyzátorech s paládiem. Vstupní chemikálie i odpadní produkty navíc mohou mít negativní vliv na zdraví a životní prostředí.

„Naším cílem bylo připravit materiál, který dovolí efektivní, ekologickou a levnou výrobu peroxidu vodíku. Při vývoji takového fotokatalyzátoru jsme se inspirovali strukturou a chováním enzymů v lidském těle. Výsledkem je technologie, která nevyžaduje toxická organická rozpouštědla ani drahé vzácné kovy a využívá levný materiál na bázi uhlíku, dusíku a mědi, jenž funguje ve vodě pouze s použitím slunečního záření a vzdušného kyslíku,“ řekl Radek Zbořil, vedoucí výzkumných týmů CATRIN a CEET.

Při vývoji nového fotokatalyzátoru napodobili čeští vědci funkci cytochromu c oxidázy - enzymu, který lidským buňkám umožňuje získávat energii přenosem elektronů na kyslík. K tomuto přenosu využívá atomy mědi ve své struktuře, a právě na tento mechanismus vědci vsadili.

„Velmi přesně jsme napodobili chemické okolí kovů ve struktuře enzymu a na povrchu velmi malých uhlíkových nanočástic s fotokatalytickými vlastnostmi ukotvili atomy mědi. Právě mezi uhlíkovými nanočásticemi, atomy mědi a molekulou kyslíku dochází po ozáření světlem k velmi efektivnímu přenosu elektronů, který se podobá enzymatickému ději a dovoluje dosáhnout vysoké produkce peroxidu vodíku,“ doplnil první autor práce Lukáš Zdražil, který působí v CEET a CATRIN.

Výroba peroxidu vodíku pomocí slunečního záření a vody je již několik let cílem vědeckých týmů na celém světě, neboť nevyžaduje toxická organická rozpouštědla a nevznikají při ní škodlivé vedlejší produkty. Dosavadní výzkum zůstával spíše v akademické rovině, zejména s ohledem na používané drahé kovy a často složitou skladbu fotokatalyzátorů. Prozatímní laboratorní výzkumy navíc vedly k relativně nízké produkci peroxidu vodíku, která neobstála ve srovnání se stávající průmyslovou výrobou.

„Nový fotokatalyzátor umožňuje až o dva řády vyšší produkci peroxidu vodíku v porovnání se všemi dosud publikovanými systémy, čímž se přibližujeme průmyslovým požadavkům. Materiál je navíc zcela netoxický, dobře recyklovatelný a opakovaně použitelný při výrobě,“ dodal Zdražil.

České týmy se nyní soustředí na možnosti využití této technologie pro lokální chemickou výrobu v místě spotřeby pro zemědělství, farmaceutickou výrobu nebo ekologické aplikace. Kombinace sluneční energie a materiálů napodobujících enzymatické systémy by mohla přinést další slibné výsledky.

„Věřím, že napodobení struktur a funkcí enzymů na bázi železa a mědi může směřovat k dalším zajímavým technologiím v chemickém průmyslu i farmacii, například při výrobě epoxidů, alkoholů nebo fenolů,“ uzavřel Zbořil.

 

Na fotografii je autor práce Ing. Lukáš Zdražil, Ph.D. 

 

 

Projekt REFRESH – Research Excellence For Region Sustainability and High-tech Industries, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000048 je spolufinancován Evropskou unií z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Práce v časopisu Nature Communications

Přeskočit patičku

Centrum energetických a environmentálních technologií

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

17. listopadu 2172/15
708 00 Ostrava-Poruba

E-mail: sekretariat.ceet@vsb.cz
Telefon: +420 596 997 435

Kontakty

CQS logo IQNET logo EFQM logo HR Award U!REKA

© VŠB–TUO, 2026, Všechna práva vyhrazena