Na první pohled čistá voda nebo obyčejný šálek čaje. Ve skutečnosti ale mohou obsahovat něco, co pouhým okem nevidíme – mikroplasty. Právě na tuto skrytou složku každodenní reality se zaměřil student Matěj Kovář z Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli. Svůj výzkum realizuje v laboratořích Institutu environmentálních technologií (IET), který je součástí Centra energetických a environmentálních technologií (CEET). Jeho projekt jasně ukazuje, že i středoškolský výzkum může cílit na aktuální otázky s významným společenským přesahem.
Matěj se ve své práci soustředí na tři oblasti, které spojuje jedno téma – přítomnost mikroplastů ve vodním prostředí. V první části analyzuje balenou vodu. Zkoumá nejen množství plastových částic, které se do ní mohou uvolňovat, ale také jejich původ – zda pocházejí z materiálu samotné lahve, nebo z víčka, které je při běžném používání mechanicky namáháno.
Druhý experiment se věnuje čajovým sáčkům, které mohou obsahovat plastové složky. Při kontaktu s horkou vodou se z nich mohou uvolňovat mikroskopické částice přímo do nápoje, což je téma, které v posledních letech přitahuje pozornost vědců i široké veřejnosti.
Třetí část výzkumu přesahuje rámec domácí spotřeby a zaměřuje se na životní prostředí. Student porovnává vzorky odpadní vody před a po průchodu čistírnou, aby zjistil, jak účinně současná zařízení mikroplasty zachycují. Právě tato otázka je zásadní pro pochopení toho, kolik těchto částic se vrací zpět do přírody.
Samotná analýza vzorků probíhá pomocí pokročilých laboratorních metod. Kapaliny se nejprve filtrují přes jemné nerezové filtry, které zachytí i velmi malé částice. U vzorků s vyšším obsahem organických látek se využívá Fentonova oxidace, která tyto složky rozkládá a umožňuje přesnější identifikaci mikroplastů. V případě složitějších směsí, například z odpadních vod, se plasty oddělují pomocí hustotní separace v roztoku chloridu zinečnatého.Významnou roli hraje také infračervená mikrospektroskopie (FTIR), konkrétně přístroj Lumos 2, který umožňuje nejen spočítat jednotlivé částice, ale také určit jejich chemické složení. 
Vedoucí projektu, Kateřina Smutná, oceňuje nejen odbornou úroveň práce, ale i přístup mladého studenta: „Matěj nás velmi příjemně překvapil. Spolupráce se středoškoláky není tak běžná, přesto zvládl pracovat samostatně a efektivně. Díky tomu jsme rychle naplnili všechny plánované cíle.“
Mikroplasty dnes představují významný environmentální problém a jejich výskyt v pitné vodě či potravinách je stále předmětem intenzivního výzkumu. Zapojení studentů do reálných experimentů přináší nejen cennou vzdělávací zkušenost, ale i nové poznatky, které pomáhají lépe porozumět problémům současného světa.
Výzkum probíhá za využití přístrojové vybavení Velké výzkumné infrastruktury ENREGAT – Energetické využití odpadů a čištění plynů.