Stromy vysazené v rámci projektu rostou, měřicí technika dál sbírá data a odborníci vyhodnocují, jak se v lokalitě mění koncentrace látek, které nejvíce ovlivňují kvalitu ovzduší.
Významnou roli v posledních letech sehrálo také zastavení provozů společnosti Liberty Ostrava a.s., které patřily mezi největší zdroje znečištění v této oblasti. V září 2023 byl zastaven provoz koksovny a na konci téhož roku byl provoz společnosti přerušen v širším rozsahu. Bylo proto očekávatelné, že se tato změna projeví i na kvalitě ovzduší.
Podle vyhodnocení Českého hydrometeorologického ústavu došlo meziročně ke zlepšení kvality ovzduší přibližně o 30 %. Lokalita, která dlouhodobě patřila k nejzatíženějším v České republice, se tak přiblížila hodnotám typickým pro širší území Ostravy. Podrobnější informace jsou uvedeny v ročence ČHMÚ „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2024“.
V místech sledovaných projektem CLAIRO se zlepšení projevilo zejména poklesem koncentrací suspendovaných částic PM10 a oxidů dusíku. Suspendované částice, často jednoduše označované jako „prach“, jsou pro ostravský region dlouhodobě jednou z nejvýznamnějších škodlivin. Mohou pocházet z průmyslu, dopravy, lokálního vytápění i přeshraničního přenosu znečištění.
U ozonu je situace složitější. Jeho koncentrace jsou silně závislé na slunečním záření, teplotě a chemických reakcích v atmosféře. Přestože vegetace pomáhá prostředí stabilizovat, průměrné koncentrace ozonu zatím spíše stagnují. I tento výsledek je však nutné číst v souvislosti s poklesem oxidů dusíku, protože tvorba a rozklad přízemního ozonu jsou chemicky provázané procesy.
Vývoj koncentrací PM10 v lokalitě projektu
Původním cílem výsadby bylo podle metodiky dr. Zapletala ze Slezské univerzity snížit koncentrace PM10 v řádu jednotek mikrogramů na metr krychlový v ročním průměru. Naměřený pokles je však výraznější. Je vědecky poctivé říci, že nejde pouze o efekt stromů. Na zlepšení se podílí více faktorů: omezení průmyslových emisí, změny v dopravě, vývoj počasí, širší evropský trend zlepšování ovzduší i postupný růst vysazené zeleně.
Právě proto je dlouhodobé měření tak důležité. Umožňuje odlišovat krátkodobé výkyvy od skutečných trendů a lépe určit, jaký podíl může mít městská zeleň na zlepšování ovzduší. Čím jsou stromy vzrostlejší, tím větší listovou plochu mají a tím účinněji mohou zachytávat prachové částice, ovlivňovat mikroklima a přispívat ke stabilizaci prostředí.
Pozitivní je zejména vývoj po roce 2023. Koncentrace PM10 tehdy klesla na 28,8 µg/m³ a v letech 2024 a 2025 pokles pokračoval až k hodnotám kolem 22 µg/m³. Také u oxidů dusíku byl zaznamenán výrazný pokles: mezi roky 2022 a 2025 se jejich koncentrace snížila o více než 15 µg/m³.
Výsledky projektu jsou proto povzbudivé. Ukazují, že kombinace omezování hlavních zdrojů znečištění, dlouhodobého monitoringu a promyšlené práce s městskou zelení může přinášet měřitelné zlepšení. Zároveň je však nutné pokračovat v odborném vyhodnocování, aby bylo možné přesněji popsat, jak velký přínos mají samotné výsadby.
Na dalším zpřesňování metodiky, interpretaci výsledků a hledání možností, jak účinek zeleně dále posílit, pracují také kolegové z CEET. Sledování imisní situace v Bartovicích bude pokračovat minimálně do konce doby udržitelnosti projektu, tedy do roku 2028. Díky tomu bude možné lépe doložit, jak se kvalita ovzduší vyvíjí v delším časovém horizontu a jakou roli v tomto procesu mohou hrát stromy jako přirozený prvek městského prostředí.
