Kovalentní organické sítě patří k porézním strukturám, které se díky svým vlastnostem ukazují jako velmi slibné pro pokročilé elektrodové materiály. Jejich nekovové složení je zásadní pro udržitelnost materiálů, navíc jsou velmi lehké, stabilní a chemicky velmi dobře modifikovatelné. Jejich příprava je však stále náročná a problémem je i jejich nízká vodivost. Proto výzkumníci z různých koutů světa navrhují strategie, jak přípravu COFs optimalizovat a případně vylepšit i jejich vlastnosti. Cílem je umožnit jejich široké využití například v bateriích nebo superkondenzátorech.

„Možnost přesného inženýrství na molekulární úrovni umožňuje přizpůsobit velikost pórů, chemii povrchu a elektrochemické vlastnosti COFs, což z nich činí ideální kandidáty na tenké, flexibilní elektrodové materiály. V článku jsme nejen zmapovali dosavadní poznání v této problematice, ale také navrhli možné budoucí směry optimalizace kovalentních organických sítí pro využití v oblasti ukládání energie,“ uvedl jeden z autorů Radek Zbořil.

Na přípravě přehledového článku se podíleli vědci z CEET na VŠB-TUO a CATRIN Univerzity Palackého společně s kolegy z Indie, Polska a Velké Británie. Studie vznikla i díky podpoře projektů REFRESH z operačního programu Spravedlivá transformace a TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský.

Text: Martina Šaradínová