V seznamu nejcitovanějších vědců světa nechybí zástupce VŠB-TUO

Seznam každoročně vydává společnost Clarivate Analytics. Letos obsahuje zhruba 6600 vědců včetně 24 nobelistů a také deset výzkumníků, kteří jako své hlavní působiště uvedli tuzemské výzkumné ústavy či univerzity.

Fyzikální chemik Radek Zbořil působí na VŠB-TUO od roku 2020. Ocenění Highly Cited Researcher na ni přináší podruhé v řadě, v elitní společnosti vědců však figuruje již počtvrté za sebou.

„Není vůbec snadné se v rostoucí konkurenci opakovaně udržet v seznamu nejcitovanějších vědců světa. Klíčem k úspěchu je správná volba témat a schopnost identifikovat klíčové výzvy v dané oblasti. A samozřejmě skvělý tým vědců, kteří dokáží nápady přeměnit v poznatky a ty prodat v nejlepších světových časopisech. Takové lidi kolem sebe mám. Můj dík a kousek tohoto ocenění patří každému jednomu z mých spolupracovníků v Ostravě či Olomouci,“ komentoval úspěch Zbořil, který v CEET vede Materiálově-environmentální laboratoř Centra nanotechnologií. Působí také v olomouckém Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého. Zaměřuje se především na vývoj nových nízkodimenzionálních  nanomateriálů pro aplikace v medicíně, chemii a technologiích čištění životního prostředí a energetice.  

Seznam Highly Cited Researchers 2021 obsahuje jména zhruba 6600 vědců zastupujících 1300 institucí ze 70 zemí. Jedná se o výzkumníky, jejichž publikace patří mezi jedno procento nejcitovanějších prací v daném oboru. Seznam vznikl na základě analýzy publikací z posledních deseti let podle databáze Web of Science.

Z tuzemských zástupců většina působí primárně v ústavech Akademie věd ČR. Jedná se například o fytochemika Ondřeje Nováka, mikrobiologa Petra Baldriana, ekology Petra Pyška a Jana Pergla, fyzika Tomáše Jungwirtha nebo botanika Francesca de Bello. Roman Pavela reprezentuje Výzkumný ústav rostlinné výroby. Tuzemské univerzity jsou hlavním domovským pracovištěm jen ve třech případech – kromě VŠB-TUO jsou to ještě Univerzita Hradec Králové, za niž se do seznamu probojoval její rektor Kamil Kuča, a Masarykova univerzita, kde působí Dmitriy Chudakov.

Nejpočetnější, téměř čtyřicetiprocentní zastoupení mají v seznamu Spojené státy americké. Ve velkém posunu vpřed pokračuje pevninská Čína, která se letos může pochlubit historicky nejlepším výsledkem, a to 934 vysoce citovanými výzkumníky. Třetí je Velká Británie se 492 výzkumníky. Sousední  Německo má 330 zástupců, Rakousko 46, Polsko šest a  Slovensko čtyři.

Text: Martina Šaradínová, PR specialista pro VaV