Teplárny ve Frýdku-Místku a v Krnově jsou v Moravskoslezském kraji zatím nejblíže k ekologické průmyslové výrobě vodíku. Ten by následně chtěly primárně nabízet k prodeji pro využití v dopravě.
Provozovatel obou tepláren, společnost Veolia Energie ČR, nyní podepsal memorandum o spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava.
„S VŠB-TUO budeme spolupracovat především na testování, optimalizaci provozu všech součástí technologie, ověřování kvality vyrobeného vodíku, a univerzita tím samozřejmě získá zkušenosti z praxe,“ vysvětlil důvody pro podpis memoranda Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů společnosti Veolia Energie ČR.
Obě teplárny byly vybrány hlavně proto, že je v nich možné produkovat ekologický „zelený“ vodík.
„Jejich ekologičnost spočívá v tom, že vodík bude vyráběn ze ‚zelené‘ elektřiny, která vznikne prostřednictvím spalování biomasy, případně v kombinaci s fotovoltaikou, tedy z obnovitelných zdrojů,“ dodal Gross.
„Při samotné výrobě vodíku nevznikne žádný oxid uhličitý. Obě teplárny využívají k produkci tepelné energie biomasu už nyní a od roku 2023 budou vyrábět teplo a elektřinu zcela bez uhlí.“ Ostravská VŠB chce při tomto projektu fungovat mimo jiné i jako spojovatel mezi vývojem, využíváním a výrobou.
„Snažíme se o rozvoj nízkouhlíkových technologií v kraji tak, aby region mohl do roku 2050 projít plnou dekarbonizací,“ vysvětlil důvody zapojení VŠB ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO (CEET) Stanislav Mišák. „Chystáme jakousi kuchařku, jak tímto procesem projít, a vodík je jedna z komponent, kterou v tomto procesu chceme využít,“ dodal.
Ve Frýdku-Místku i v Krnově hodlá Veolia využívat již známých výrobních postupů pomocí elektrolýzy. Vodík se zde má produkovat s využitím elektrické energie z kogeneračních jednotek s pomocí zbytkového tepla pro vytápění.
Další obdobné postupy zkoumají také vědečtí pracovníci VŠB. „My se snažíme mimo již známý způsob produkce vodíku elektrolýzou jít také cestou výroby vodíku z odpadů s využitím pyrolýzy nebo plazmového zplyňování, což u nás ještě není ve velkém zavedeno,“ komentoval další možnosti spolupráce Mišák. „Je to velká možnost, jak vrátit do hry odpady a omezit skládkování.“
V současnosti VŠB provozuje obdobná zařízení na experimentální bázi. „Do pěti let musí tato zařízení fungovat na komerční bázi. Chceme být jak garantem ve strategii, tak ve vývoji technologií a jejich instalací pro reálné využití ve spolupráci s praxí,“ dodal ředitel CEET.
V regionu se v nejbližších letech počítá se vznikem hned několika plnicích vodíkových stanic, u nichž by mohly tankovat například vodíkové autobusy.
Jejich provoz si, zatím na lince Ostrava–Havířov, objednává kraj, vodíkové autobusy nakupuje i ostravský dopravní podnik. Od roku 2028 by pak mělo na tratích mezi Krnovem, Bruntálem, Jeseníkem a Olomoucí jezdit čtrnáct párů vodíkových vlaků.