Navzdory rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie v celosvětovém energetickém mixu zůstává uhlí významným palivem a výchozí surovinou pro některá průmyslová odvětví. Použití dronů představuje významnou cestu pro získání přesnějších informací o znečištění ovzduší a chování některých polutantů, které se mohou šířit z uhelných skládek. Uhelné částice jsou do okolí uvolňovány během manipulace s uhlím na skládce a v důsledku povětrnostních podmínek.
Studie potvrdila, že otevřené skladování uhlí nemá zásadní vliv na zhoršení kvality ovzduší v nejbližším okolí skládky. Dosah znečištění uhelnými částicemi ze skládky se pohybuje maximálně od 500 do 1000 m. Prostorová (vertikální) distribuce byla sledována pro částice černého uhlíku (BC) a prachové částice (PM10) ve výšce 1 m , 30 m a 60 m od povrchu skládky.
Průměrná koncentrace BC klesá s výškou od povrchu skládky. Nejvyšší průměrná koncentrace BC na středu uhelné skládky byla naměřena pro výšku 1 m. Na základě zjištěných výsledků a při porovnáním s rozdílem mezi hodnotou pozadí bylo zjištěno, že jsou částice BC na středu uhelné skládky tvořeny ze 17 % uhelnými částicemi, které jsou spojené s činnostmi prováděnými na uhelné skládce. Průměrné procentuální zastoupení uhelných částic v PM10 bylo pro měření v jednotlivých výškách a lokalitách téměř srovnatelné, což jednoznačně prokazuje, že uhelná skládka nemá vliv na imisní zátěž v okolí. Nízký výškový rozptyl uhelných částic potvrzuje omezený plošný dosah znečištění. Drony umožňují detailní měření koncentrací prachových částic ve vzduchu, a to i ve vertikálním směru. Tato data pomáhají lépe odhalit tzv. fugitivní emise, které představují úniky znečištění z nekontrolovaných zdrojů. Informace o rozložení těchto částic lze využít k nastavení bezpečnějších limitů znečištění. Tyto limity pomáhají minimalizovat dopad na životní prostředí.
Získávání přesných a detailních dat o kvalitě ovzduší v okolí průmyslových areálů, jako jsou uhelné sklady, představuje důležitý nástroj pro efektivní a odpovědné plánování měst. Takové informace mohou výrazně pomoci zástupcům měst a obcí při navrhování vhodné urbanistické koncepce, například při rozmisťování zelených ploch, výběru lokalit pro rezidenční zástavbu nebo při rozhodování o potřebě zavlažování veřejných prostor.
Na základě měřených dat lze rovněž stanovit rozpočty na péči o městské prostředí a cíleně investovat do opatření, která mají reálný přínos pro zdraví a kvalitu života obyvatel. Zároveň však tyto výsledky nacházejí uplatnění i u průmyslových partnerů. Pro ně mohou lépe sloužit jako podklad pro modernizaci technologií a pro navrhování udržitelnějších provozních procesů.
Moderní měřicí techniky, jako jsou drony, tak ukazují, jakým způsobem můžeme lépe porozumět okolnímu prostředí a přispět k jeho šetrnému rozvoji. Výsledky výzkumu otevírají prostor pro konstruktivní dialog a hledání vyvážených řešení, která respektují jak potřeby průmyslu, tak kvalitu života obyvatel v regionu.