Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku

Odpad jako zdroj energie spojuje výzkum s praxí

5. 11. 2026 Aktuality
Jak mohou odpady přispět k energetické bezpečnosti Moravskoslezského kraje a co rozhoduje o jejich využití jako zdroje energie?

Dosavadní výstupy a výsledky projektu „Odpady jako alternativní zdroj energie“ představili jeho řešitelé a partneři na workshopu, který se uskutečnil 4. listopadu 2026 na půdě VŠB – Technické univerzity Ostrava. Setkání propojilo týmy VŠB-TUO a Ostravské univerzity se zástupci společností RPS Ostrava a.s. a BorsodChem MCHZ, s.r.o.

Program zahrnul pět výzkumných oblastí. Výzkumníci se věnovali optimalizaci skladby tuhých alternativních paliv (TAP), stabilizaci mechanicko-fyzikálních vlastností sypkých materiálů při výrobě těchto paliv a plazmovému zplyňování odpadů pro výrobu syntézního plynu. Dalšími tématy byly záchyt, separace a katalytická transformace CO₂ a sociální akceptace energetické transformace včetně role lidského kapitálu.

 

„Spolupráce s CEET, konkrétně s Výzkumnou skupinou Sypké hmoty, probíhá na vysoké úrovni. Již v minulosti jsme spolupracovali na některých jiných projektech a spolupráce byla vždy přínosem pro naši společnost. Jedná se o výhodné propojení akademické půdy s praxí. Některé závěry společné práce jsme již v minulosti zapracovali do námi společně vyvíjených zařízení. Příkladem může být větrná elektrárna, na které právě probíhá testovací provoz. Řekl bych, že se jedná o oboustranně výhodnou symbiózu.  Pracovní setkání, které se uskutečnilo, bylo pro mě osobně velmi poučné. V některých přednáškách bylo upozorněno na těžce specifikovatelné a proměnlivé parametry alternativních paliv s kterými se v praxi setkáváme a společně hledáme jak metodiku sledování, tak technické řešení na odstranění uvedených problémů. Bylo zajímavé se dozvědět nejen technické informace, ale také informace ze strany sociologických dopadů a názory obyvatelstva na zpracování odpadů energetickým využitím“, uvedl Petr Dospiva, technický ředitel RPS Ostrava.

 

„Spolupráce s týmem Pavla Leštinského probíhala a probíhá formou cílených odborných konzultací, v rámci kterých dochází ke sdílení technologických specifikací a přenosu znalostí mezi průmyslovým partnerem a univerzitou. Pro účely navazujícího výzkumu a testování bylo akademickému partnerovi poskytnuto technické zázemí a předány zkušeností s konkrétní přístrojovou technikou. V návaznosti na to byly poskytnuty specifické materiálové vstupy pro realizaci vlastních experimentů. Prezentace, které jsem měl možnost vyslechnout, řešily problematiku odpadů a recyklací z pohledu reálného využití (TAP), což je samozřejmě žádoucí. Vzhledem k naší produkci CO2 bychom se při další spolupráci rádi zaměřili na možnost jeho transformace na produkty uplatnitelné na trhu v obdobném množství“, přiblížil Ondřej Stružínský, procesní manažer BorsodChem MCHZ, s.r.o.

Součástí projektu je také posuzování možných zdravotních dopadů energetického využívání odpadů v celém životním cyklu. Výzkum tak propojuje technické obory s medicínou a společenskými vědami.

 

„K projektu mám veskrze pozitivní vztah, protože se protíná s širokým spektrem mých aktivit i s mojí historií, a to jak na VŠB-TUO, tak na lékařské fakultě Ostravské univerzity. Druhá ze jmenovaných univerzit je také pracoviště, v jehož týmu se projektu zúčastním a věnujeme se možným zdravotním dopadům energetického využívání odpadů podél celého životního cyklu v této technologii, počínaje vstupními materiály, přes jejich úpravu, skladování, transport a výrobu energie, včetně konečných výstupů. Je to zajímavá a podle mne i užitečná úloha, i když zatím ještě doprovázená malou dostupností aktuálních dat a z toho vyplývajícími nejistotami. Do značné míry se ale v projektu cítím přirozeně i z druhé strany, protože ekologie v energetice je mi blízká. Po celou dobu existence Výzkumného energetického centra, dnes součásti CEET, na něm také působím a problematice bezpečnosti a zdraví v energetice se tak věnuji i tam. Projekt je zajímavý svojí komplexitou, pokrývá nejen technické a ekonomické vědní disciplíny, ale i přírodovědecké stránky, medicínu a také společensko-vědní rozměr. Komplexní problém tak má komplexní řešitelský tým, což je dobře. To byl také hlavní pozitivní pocit, který jsem měl z našeho projektového setkání. Budeme ale asi potřebovat se mezi jednotlivými segmenty a oblastmi naučit častěji a intenzivněji komunikovat, aby to vykrystalizovalo do dobrých výsledků,“ uvedl Pavel Danihelka z Ostravské univerzity.

Setkání se uskutečnilo v rámci projektu Odpady jako alternativní zdroj energie: CZ.02.01.01/00/23_021/0008590