Jak získávat cenné suroviny z použitých baterií a vracet polymery zpět do oběhu? Právě těmto tématům se věnovala odborně-popularizační akce Cirkularita materiálů pro ukládání elektrické energie, kterou uspořádali kolegové z Centra nanotechnologií CEET v rámci Týdne Akademie věd ČR. Trojice přednášek přiblížila účastníkům aktuální výzkum a technologie, které mohou přispět k udržitelnější energetice a šetrnějšímu nakládání s přírodními zdroji.
Program zahájila Karla Čech Barabaszová, která představila možnosti separace, recyklace a opětovného využití polymerních materiálů v technických aplikacích.
„Výzkum polymerních kompozitů a jejich recyklace otevírá nové možnosti nejen v energetice, ale také v automobilovém průmyslu nebo medicíně. Důležité je proto připravovat novou generaci odborníků, kteří budou rozumět vlastnostem materiálů, technologiím jejich zpracování i možnostem jejich opětovného využití,“ zdůraznila Karla Čech Barabaszová.
Na ni navázala Gražyna Simha Martynková, ředitelka Centra nanotechnologií CEET, s přednáškou věnovanou cirkularitě kritických surovin pro energetiku. Zaměřila se na význam strategických materiálů pro moderní technologie a možnosti jejich návratu do výrobních procesů.
S třetím tématem vystoupil Basudev Swain z Fakulty materiálově-technologické VŠB-TUO, jenž účastníkům přiblížil recyklaci aktivních katodových materiálů baterií pomocí hydrometalurgických procesů. Tyto postupy umožňují získávat strategické kovy z použitých baterií a následně je využívat při přípravě nových materiálů s vyšší přidanou hodnotou.
„Použité baterie bychom neměli vnímat jako odpad, ale jako cenný zdroj kritických kovů. Pomocí hydrometalurgických a pyrometalurgických procesů lze tyto kovy získávat zpět udržitelným a ekologicky šetrným způsobem. Že je recyklace lithium-iontových baterií technicky proveditelná i v průmyslovém měřítku, dokazuje například belgická společnost Umicore,“ vysvětlil Basudev Swain.
Závěrečná diskuse, do níž se zapojili odborníci i zástupci laické veřejnosti, otevřela otázky týkající se technologických možností recyklace i jejího praktického uplatnění. Jedním z hlavních témat byl význam mezioborové spolupráce při zpracování složitých materiálových systémů.
„Lithium-iontové baterie jsou natolik komplexní, že jejich recyklace vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů. Nejde přitom jen o získávání cenných kovů, ale i o další složky – například polymery, které mohou sloužit jako druhotná surovina,“ uvedla Gražyna Simha Martynková. Při vývoji recyklačních postupů je podle ní zároveň nutné zohledňovat ekonomické i environmentální souvislosti: „Na recyklaci se musíme dívat z různých úhlů pohledu. Naším hlavním cílem by mělo být, abychom budoucím generacím nezanechávali nebezpečné materiály a odpady," doplnila.
Setkání nabídlo pohled na celý životní cyklus materiálů, od jejich vývoje a využití až po možnosti recyklace. Zároveň ukázalo, jak mohou výsledky materiálového výzkumu přispívat k hledání praktických řešení pro průmysl i ochranu životního prostředí.
Akce a související výzkum jsou podpořeny projekty Pokročilé materiály pro energetiku a environmentální technologie (MEET), Research Excellence For Region Sustainability and High-tech Industries (REFRESH) a CirkArena.